Nemám rád politiky aneb „Mimořádně upřímný přijímací pohovor"

Bůhví, co je to za člověka... Sedíme v jeho vkusně a komfortně zařízené kanceláři. Židle, na které se pohodlně rozvaluje, stojí víc než moje ojetina. Vím o něm jen to, že vede velkou, prosperující firmu, která zaměstnává stovky lidí. Prý je chytrý, tvrdý a slizký jako had. Nevím, osobně ho neznám. Před sebou vidím jen skvěle upraveného chlápka v dokonalém obleku, který si se mnou nenuceně povídá. Údajně si mě vyhlédl a má zájem, abych pro něho makal. Říká se, že skvěle platí, tak proč si ho neposlechnout? A navíc – kolik lidí má to štěstí, že s nimi vůbec ztratí slovo?

O vaší antipatii k politikům dobře vím…

Cože? Teď mě trochu urážíte. Chovám úctu ke každému božímu tvoru, chytrému i hloupému.

Nedělejte ze sebe šaška. Mám informace z důvěryhodného zdroje, že nesnášíte politiky.

Dobře. Nemám rád tupost, hrabivost, nadutost, lež, populismus a manipulaci. Chápu, že to někomu může přinášet pěknou řadu výhod, ale v důsledku to ničí celou společnost. Ne, nemám strach o jedince, kteří jsou originální, silní a mají pevný charakter. Těch ale zase tolik není, a to vy, jako úspěšný byznysmen, asi dobře víte. Myslím, že chování politiků dopadá hlavně na ty průměrné a podprůměrné, kteří se přiklánějí vždycky na stranu, ze které cítí nějaký prospěch. A těch je drtivá většina. Místo, aby jim byli politici vzorem, stali se z nich neomezení mocipáni, kteří blahosklonně rozdávají přízeň tomu, kdo jim nejvíc podlézá nebo nasype do peněženky. Tím strhávají velkou část společnosti do bahna, ve kterém se sami čvachtají. Když o tom tak přemýšlím, Bůh to tak asi zamýšlel, protože jinak by tihle lidé nebyli ve vládě, v parlamentu, senátu nebo v zastupitelstvech, ale chrochtali by v chlívku u koryta s pomyjemi.

Takže máte raději chaos?

Politický chaos dělají právě ti, kdo prdí do zastupitelských židlí. Ale co je to podle vás chaos? Podívejte se na přírodu. Ona to na nás trochu hraje. Všechno vypadá tak spořádaně. Roční období se střídají, řeky tečou do moře, každé ráno vyjde slunce. Nádhera! Tomu říkám jistoty - to není jako sociální politika nějakého kašpara. Ale při všem tom řádu a uspořádanosti občas udeří nějaké tornádo, tsunami, zemětřesení, bouchne sopka nebo z vesmíru přisviští asteroid. Taky se může zrodit nějaká nová nemoc s názvem tak krkolomným, že než ho půlka světa vysloví, bude na prkně. A ejhle – je tu chaos! Bez chaosu to v přírodě nejde. Chaos je živá voda, chaos je šance, chaos je znovuzrození na cestě k novému řádu. Chaos pro mě představuje svobodomyslné, kreativní a odvážné osobnosti, které si jdou vlastní cestou bez ohledu na to, co se zrovna nosí, které si nenadělají do kalhot, když na ně někdo vytáhne fotoaparát nebo jim vynadá do volů, osobnosti, které nebudou brečet nad čísly z výzkumů veřejného mínění nebo se s nimi ohánět jako argumentem. Chaos pro mě reprezentuje pár vzácných jedinců, kteří svůj postoj nikomu nenutí, a přesto ční nad ostatními jako pevné skály, kteří jsou jako příď lodi rozrážející vlny průměrnosti a zbabělosti. Řekl bych, že to je pravý opak politiků, kteří si serou do kalhot a představují přihlouplou jistotu plných regálů zboží a televizního programu ve stylu TV Nova. Myslím, že takový chaos je tady potřeba.

Vyjadřujete se jako hrubián, ale chápu, kam míříte. Myslím, že mi to stačí. Za pár minut mám schůzku s jistým vrcholným politikem. Do konce týdne vám dám vědět, jestli náš zájem trvá. Nashledanou.