- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Je úplně jedno jesli mne okradou láskyplného nebo nasraného.
Lidi frustruje "hra na demokracii", předstírání, že máme na něco vliv, a přitom nemožnost něco změnit. Příliš mnoho rozhodnutí státu se setkává s nesouhlasem většiny občanů a příliš mnoho politiků ne většinou občanů odmítáno.
-
Já vidím řešení ve skutečné demokracii, kdy každý hlas bude platit a každý si bude moci kdykoli vybrat svého zástupce, nebo dokonce bude moct hlasovat sám. Pak bude skutečně stát demokratický a nebude mít smysl protestovat proti vládě, snad jen proti většině spoluobčanů, kteá bude tvořit všechna rozhodnutí.
Ale Hitlerovým a Stalinovým pohrobkům se to líbit nebude.
..... je to naprosto přesné
Jistě je dobré začít u sebe, nebýt sobec, nezávidět, milovat, pomáhat a chovat se slušně - pro ty, kteří mají hodnoty "jinak"-, ale jak to ovlivní ty "nahoře" - nechápu. Když se mi nelíbí, co se tam děje, jsem frustrát, který se má vrátit k tomu svému nesobectví nezávisti...atd. a to co se děje ignorovat? Nebo mám žít spokojeně ve víře, že se to samo zlepší? Tu víru v lásku, mír a slušnost navrhujete místo voleb (které jsou tedy zbytečné)? Bude další blog např. "o meditaci za otevření srdcí hrabivých politiků občanům vstříc"? Nebo můžete mne prosím poučit podrobněji o tom, jak jste to myslel, nebo zda jste to směřoval konkrétněji a pokud ano, tak ke komu? Předem děkuji.
resp. "Nejsi dokonalý, tak si nech srát na hlavu a ještě se u toho usmívej".
Nebo "Chci klid na práci".
Kvasničko, docela dobrej perverz .