Euro na Primě? Amatéři v akci…

Ne, že bych fotbalové Euro nějak fanaticky hltal, ale musím přiznat, že jsem se na první utkání českého týmu na kontinentálním šampionátu těšil. Kromě šťastné výhry 1:0 mě však nepotěšilo vlastně nic. Čeští fotbalisté hráli mizerně a korunu všemu nasadili komentátoři TV Prima.

Pravda, ve srovnání s trapným Pavlem Poulíčkem nebo ostudným Václavem Tittelbachem z Novy, kteří si nejsou schopni zapamatovat ani jména fotbalistů a pletou vše, co jen jde (až na tisíckrát opakovanou informaci, že Honza Koller je rodák ze Smetanovy Lhoty), jsou komentátoři TV Prima hotoví králové. Fanoušek, který si však zvykl na vysoký standard přenosů České televize, přesto pláče.

Předně bylo komentování úvodního vystoupení českého týmu ve Švýcarsku absolutně nevyvážené. Kdybych jen poslouchal zvuk a přes obrazovku hodil hadr, musel bych si myslet, že národní tým válcuje soupeře jako Indiana Jones některého z padouchů, kteří pasou po stejných archeologických trofejích jako on.

Opak byl pravdou. Domácí celek, který předvedl jen průměrný výkon, jenž by v souboji s Portugalskem, Francií nebo Německem neměl šanci na úspěch, tahal po celé utkání za delší konec. Komentátor během devadesáti minut jedinkrát nezmínil, že naše obrana kupí chybu za chybou, nevšiml si, že záloha není schopna vymyslet kloudnou akci a útočník Koller se na hrotu trápí. Zato stihl nazvat brankáře Čecha bohem a střelce jediné branky kanonýrem.

Dozvěděl jsem se také, že je na stadionu více švýcarských diváků než Čechů (aby ne, když se hrálo v Basileji) a několikrát jsem z úst moderátora slyšel, že se právě skanduje „Kdo neskáče, není Čech.“ Když už mohla zaznít informace, která diváka zajímá, Prima se zesměšnila.

Jakmile hlasatel uviděl u postranní čáry Václava Svěrkoše připraveného ke střídání, přišel dotaz na spolupracovníka u lavičky, jenž měl říct, koho vystřídá. A on – nevěděl. Údiv komentátora, když ze hřiště odešel Koller, pak neznal mezí, i když každý vnímavý divák musel lehce vydedukovat, že tomu tak s největší pravděpodobností musí být.

Samostatnou kapitolou byl přestávkový program. Patnáctiminutovou pauzu vyplnilo deset minut reklam, mezi nimiž režie nabídla pouhé dvě akce z první půle a pak vyhýbavě odpověděl na tři otázky Tomáš Rosický. Kdo čekal rozbor zajímavých situací nebo fundovaný rozhovor, dostal jen pár bezpohlavních žvástů.

Jistě, Míra Bosák je jen jeden a jeho obrovský přehled (a to nejen fotbalový), nečekané metafory, břitký smysl pro humor a vyváženost není dána každému. Přesto by událost, jakou je evropský fotbalový šampionát, měla patřit profesionálům. Bohužel, jak ukázal první přenos Primy z Eura, tomu tak zdaleka není.