Proti násilí a nespravedlnosti lze bojovat mírem a rezistencí. Příkladem je barmská disidentka Su Ťij, která je inspirací nejen pro Barmany, ale pro lidi na celém světě
Stručná historie
Barma (místními nazývána Myanmar) byla králoství, které se v 19. století stalo kolonií Velké Británie. Během druhé světové války Barmu ovládalo Japonsko. V roce 1944 spojenci ve spolupráci s místním obyvatelstvem Japonce vytlačili a Barma se stala opět kolonií.
Z koloniální nadvlády Barmu vyvedl generál Aung Schan, otec Su Ťij. Generál Aung Schan byl zavražděn, když se pokoušel zavést v Barmě demokratické reformy. Moc převzala vojenská junta.
Su Ťij vystudovala Oxfordskou univerzitu, kde si našla i svého muže, se kterým žila v Británii. Do roku 1988 vedla rodiný život. V tomto roce její matka onemocněla a proto se vydala zpět do Barmy. Politická situace ji přinutila v Barmě zůstat. Na žádost disidentů se postavila do čela Národní ligy pro demokracii. Kvůli své politické aktivitě byla uvězněna v domácím vězení. Její kolegové ovšem dopadli hůře (povražděni, vzati do otroctví, věznění ve vězení).
Su Ťij byla vězněna celkem 15 let. Roku 2010 byla propuštěna na svobodu. Roku 1991 získala Nobelovu cenu míru, na kterou ji navrhl Václav Havel.
Návštěva v Praze
Su Ťij bude září 2013 návštíví Prahu. Bude se účasnit konference Forum 2000. Konference se koná 15.–17. září.
Zdroje o Su Ťij
O Su Ťij byl natočen životopisný film The Lady. Film byl natočen roku 2011. Najdete ho i na Uloz.to.
Další informace si můžete přečíst na Wikipedii. Anglická verze je informačně bohatší.
Videa se Su Ťij najdete i na YouTube, ovšem vše jen v angličtině.
