Průša nesmí kouřit (povídka)
Průša se ocitl v časech, kdy do naší planety, respektive naší České republiky, udeřil zákaz kouření. Nepošel, ale vztek měl, to zase ne, že ne. Hlavně v jeho milované hospodě.
"Jaroušku, pivíčko a rumíček!" zavolal tradičně na hostinského. Pak sáhl rukou do náprsní kapsy.
"Dáš tu pracku z tý kapsy!" zahřměl hostinského hlas. Průša sebou trhnul a hostinský hřměl dál: "Sedí tu někde nějakej fízl a já budu mít kvůli tobě průser!"
"Srabe," děl Průša a položil ruku vedle druhé na stůl. Prsty mu samovolně klepaly o desku. Byly nabité nervozitou.
"K pivíčku a rumíčku patří přeci cigaretka!" zvolal prosebně a ruka opět zajela pod bundu.
"Vůbec mi to tady nevytahuj nebo tě vypakuju!" zahrozil hostinský. Průša se podvolil. Teprve potom dostal pití. Lokl si piva a zvrhl do sebe sklenku s rumem. Sáhl po cigaretách.
"Tak ale už toho mám dost! Ty si nedáš pokoj?" vykřikl hostinský, teď už vážně rozzlobený.
"Mařenko, přines anti!" Servírka Mařenka už věděla, co je anti a přinesla hřebíky a kladívko.
"Teď už bude od tebe pokoj," pravil hostinský a přitloukl Průšovi ruce ke stolu. "Tady máš brčko a buď v klidu."
Průša nasál desítku a mozek mu opět poručil, aby vytáhl krabičku. Jenže ruce držely u stolu, jako přibité. Totiž ony byly skutečně přibité. Krabička byla tak blízko a přeci tak daleko. Průša se pokusil vytáhnout krabičku zuby. Nedosáhl. Vzal do úst brčko a zkusil jím jednu cigaretu přisát. Nedržela. Pouze mu do hlavy vnikl pach tabáku. Roztřásl se vzrušením, na čele mu vyrazil pot. Také dostal vztek.
"Že ti není hanba," zakřičel na hostinského, "je ti jedno, že nám berou svobodu!"
"Svobodu," odfrkl hostinský ironicky.
"Čemu se směješ, burane?" rozvzteklil se Průša. "Nám alespoň není jedno, když nás zbavujou svobody, našich práv, tobě je to fuk, ale počkej, ono na tebe taky dojde. Dneska zakážou kouření a zítra třeba zakážou mít děti, aha? My aspoň bojujeme za svobodu, i za tebe bojujeme ty burane!"
"Já vím Bohumile, já vím...," pravil hostinský posměšně. Znal stovky takových bojovníků. Celý den museli plnit povinnosti a potom přitáhli do hospody bojovat za svobodu.
"Tuhle jsem tě viděl, jak jsi tancoval kolem kašny a zpíval na celé náměstí. Byl jsi ožralý."
"A co?" zeptal se Průša podrážděně.
"Když se neožereš, nemůžeš tančit ani zpívat, Průšo. To jen tak, když už mluvíme o té svobodě."
"Běž do prdele," odpověděl Průša logicky, "já tady nemluvím o zpívání a tancování, já mluvím o tom, že nám oni berou svobodu!"
Průša ještě chvíli horoval za právo všech lidí na kouření a pak si opět vzpomněl na cigaretu. Zalomcoval stolem, až se půllitr zakymácel. "Hergot, já si musím zapálit, já si prostě musím zakouřit, já už to nevydržím! Jardo, platím!"
"Hned to bude, Mařenko, přines pajcr, pán bude platit," odvětil hostinský.
"Hned, jen co odpajcruju tady pána!" zavolala Mařenka, která zrovna vytahovala hřebíky z rukou nějakého štamgasta. Skoro všichni v hospodě měli ruce přibité ke stolu.
Brzy se dostalo i na Průšu, Mařenka zručně vypáčila stodvacítky, Průša hodil na stůl stovku, zakřičel: "To je dobrý!" a zpocený a roztřesený vyletěl ven si zapálit.
"Svoboda...," pronesl si pro sebe znovu hostinský a tentokrát to neznělo ani tak ironicky, jako spíš smutně.
Pak šel točit pivo a vybalovat krabice s hřebíky...
Jaroslav Kuthan
Pustili ho
Když jsem po delší době zase spatřil Průšu, řekl mi jako první toto: "Tak už mě pustili." "A sakra," řekl jsem mu na to, protože to byla vážná věc, hodně vážná.
Jaroslav Kuthan
Naše vrstvy
Malá úvaha, maximálně na dvě hodiny vašeho času. Jedna paní blogerová, kterou nebudu jmenovat, zveřejnila blog o poezii a musím říct, že tenhle tah se paní Ortové povedl.
Jaroslav Kuthan
Průšovo pozdní odpoledne
Těžko říct, jestli je Průša hypochondr, spíš to vypadá, že ano, ale říznutý radikálním přesvědčením, že doktory je potřeba hlídat a kritizovat. A pod vlivem takového radikalismu je Průšova společnost nudná až otravná.
Jaroslav Kuthan
Sonda do hlubin duše jedné ženské
Celé se to sběhlo u pokladny v Bauhau... (nedokončeno, abych nedělal reklamu). Já tam dotlačil vozík plný polystyrenu a čekal, až na mne přijde řada.
Jaroslav Kuthan
Rozhovor s Průšou
Na rovinu říkám, že by tenhle rozhovor s Průšou neproběhl, kdyby mu hned u baráku nepostavili dálnici. Ale tohle bylo tak zajímavý, že jsem za ním musel zajít a vyptat se.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Přímý přenos Poslanci začali projednávat úpravu zákoníku práce. Stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš...
Rozhodnutí o přijetí či nepřijetí eura v Česku udělá příští vláda, říká Fiala
Dvacet let od vstupu do Evropské unie Česká republika stále nepřijala společnou evropskou měnu...
Na Plzeňsku hoří střecha sklárny. Zásah je komplikovaný, říkají hasiči
V Heřmanově Huti na severním Plzeňsku hoří v areálu sklárny. Podle informací iDNES.cz od hasičů,...
SPOLU paroduje heslo ANO a spojuje ho s Ruskem, premiér Fiala to hájí
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...