Děkujeme za pochopení.
síma25
Perfektní!
Zdravím, vaše články jsou báječný, píšete tak lehce a bezprostředně, že se to krásně čte. Taky se mi moc líbí fotky, neplánujete někdy udělat jejich veřejné promítání s debatou? Hodilo by se to třeba do čajovny, nebo menšího klubu, určitě by to zajímalo spoustu lidí, kteří to tady čtou.
Celkem by mě zajímalo, co vedlo k výběru termínu - jestli si dobře pamatuju, oba Iránské výlety byly přes vánoce. Není to příliš obvyklé, ale asi tam není horko. I když to v lednu taky...
A ještě jedna věc by mě zajímala: je mi jasné, že vás při cestování zajímá všechno jiné, než politika, ale stejně, cestujete po zemi s nesmírně vypjatou situací ve věci lidských práv, to asi nejde jen tak nevidět. Jak to na vás působí? A jak to vnímají místní, pokud se o tom s tajemnou cizinkou teda odváží mluvit..?
horak29
prima a karma
jako vždy. Při Vašem psaní ani nepotřebuju fotky jak to krásně líčíte. Těším se na každé pokračování, moc Vám fandím a obdivuju odvahu. Jen mi připadá že ta minulá cesta byla víc sólo, tentokrát je to samá skupinka a kolektivní výlety - a nevypadáte že by se Vám to moc líbilo. Byl k tomu nějakej extra důvod?
Zvejklarka
Re: prima a karma
Děkuji :)
No v podstatě k tomu byly důvody dva - u Ashury ta šance dostat se na místa, kam bych se sama nedostala a ještě k tomu mít poskytnutý i výklad a poté i ten finanční důvod (dát 40 nebo 13 dolarů za auto, to už je poměrně rozdíl) :) A u některých lidí i sympatie, problém byl, že Sára jakožto na povídání fajn ženská občas dokázala řádně lézt na nervy...
A ono je sólo a sólo, ta možnost rozhodnout se, kdy s kým a kam pojedu je fajn, ale nemusí to znamenat, že budu pořád všude sama. Takže ano, letos jsem si v Yazdu našla přátele, se kterými jsem strávila většinu času a byla jsem za to moc ráda, protože jsem tím měla možnost nahlédnout i do jiné kultury než té iránské, zjistit, co koho vede k cestě sem... A tím, že bych se jim vyhýbala si myslím, že bych se ochudila zase o spoustu jiných věcí. Minimálně o dva (možná i tři) lidi, se kterými doufám, že budeme i nadále v kontaktu :) Ale Shiráz a Esfahán jsem si dala zese sama (Persepolis ne), ale to bych předbíhala...
- Počet článků 283
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1085x
Snila jsem o cestě kolem světa, se kterou jsem začala pomalu a pozvolně před devíti lety, kdy jsem se vydala poprvé sama do Íránu, kam jsem se ráda ještě dvakrát vrátila. Od té doby jsem se snažila (většinou sama) každý rok vycestovat do bližších i vzdálenějších míst, nasávat jejich atmosféru a co nejvíc fotit.
Moje prozatím největší, nejdelší a nejvzdálenější cesta se uskutečnila od 8. ledna do 17. srpna 2017 kdy jsem se nejprve přidala do devítičlenné posádky na cestu Aviou Jižní Amerikou https://www.facebook.com/aviou.cz/ a následně již sama pokračovala do USA, Kanady, Jihovýchodní Asie a Západní Evropy. Během 222 dní jsem navštívila území 20 států a vystřídala rozličné dopravní prostředky včetně skládacího kola, které jsem koupila v Bangkoku, projela na něm kousek Barmy a nakonec ho letadlem dopravila do Portugalska a (ne)dojela s ním do Santiaga de Compostela. Tím jsem obletěla a objela zemi kolem do kola, viděla nespočet nádherných míst, zažila mnoho neskutečných věcí a hlavně jsem potkala spoustu úžasných lidí.
A o tom všem bych vám ráda vyprávěla s pomocí svého blogu...
Seznam rubrik
- Lofoty 2016
- Země zaslíbená
- Po stopách Nikdykde
- Neuschwanstein
- Norsko 2013
- Tyrkysová země II.
- Tyrkysová země III
- Ze života s Chrtem v nouzi
- Nessie na výletě
- Jak jsme (ne)bydlely
- Pochod Marodů - Nízké Tatry
- Expedice Absurdistán
- (Sou)žití s fofrklacky
- Šifrovačky s Dogtopusem
- Výlety po ČR
- Skandinávské bloudění 2015
- Tyrkysová země I.
- Nezařazené
- Osobní
- Cesta kolem světa