Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
DJ

dan1

5. 4. 2012 0:46
I takoví jsou pacienti

Jsem zdravotník a pracuji v tomto oboru mnoho let a práce mně baví, přestože bojujeme s mnoha nástrahami, tak pacienti jsou jen ta menší část problémů. Mnohem víc nás trápí stále narůstající a nekončící množství byrokracie, obstrukcí a dalších komplikací, které neslouží ani ke zkvalitnění úrovně zdravotní péče, ani ke zlepšení kvality postkytované péče z pohledu pacienta - klienta (tak se pacientovi má říkat - dle nové ODS Hegerovské koncepce), a nakonec ani z pohledu ošetřujícího personálu. Dnes se úroveň poskytované péče nehodnotí podle toho, co zdravotník udělá, ale podle toho, jestli je to správně a řádně popsáno, podepsáno a orazítkováno. Dnes není důležité, zda zdravotník péči poskytnul dle prání pacienta-klienta, mnohem důležitější je, zda předtím pacient podepsal horu papírů, kde souhlasí s tím, že s ním zdravotník něco provádí. Celý systém zdravotnictví se vlastně nějakou nesmyslnou přesmyčkou změnil místo péče o zdraví pacienta - klienta, v právnickou džungli!!!!!

1 0
možnosti
KK

Zvejklarka

5. 4. 2012 11:27
Re: I takoví jsou pacienti

Pacienti jsou různí, někdo má strach, někdo ne, někdo krvácí a je jasné, že mu skutečně něco je, někdo má jen bolesti, které těžko přenese na někoho jiného.

Uznávám, že ta byrokracie je příšerná, obejít se nedá. Popsal jste to naprosto přesně. Nicméně ten pacient by se ani za tou horou papírů neměl ztrácet, a i když se systém snaží ze všech pacientů udělat stejné případy, narvat je do tabulek a formulářů, tak by se neměl ztrácet ten individuální přístup.

0 0
možnosti
ZZ

Sidonie_11

4. 4. 2012 22:55
Opět paráda :)

Docela mě na začátku dostala ta doktorova věta: „To je v pořádku, jsem tu do tří.“ ;-D

A strach z operace, byť artroskopie, sdílím s Vámi - taky jsem měla jít (asi 3 roky zpátky), ale nejdřív kvůli nachlazení a pak kvůli odchodu mého ortopeda do Německa byla odložena tak nějak na neurčito. ;-D (Zápěstí ale sviňa bolí pořád, ale na RTG ani na ultrazvuku není vidět nic, takže doktor, ke kterému jsem s tím přešla, to prostě neřeší a já si připadám taky jako simulant... :-/)

0 0
možnosti
KK

Zvejklarka

4. 4. 2012 23:09
Re: Opět paráda :)

Tak teď když už to mám za sebou, tak taky můžu říct, že to nebylo nijak hrozný a hlavně, že už po dvou dnech mam pocit, že to vážně pomohlo. Ale strach je potvora a ten má každý, pochybuju, že by se našel někdo, komu by řekli, že půjde na operaci a on s úsměvem řekl: "Tak jo." :)

0 0
možnosti
MB

Alisch12

4. 4. 2012 22:49
Budoucí zdravotník?

Teda jestli slečna má být budoucí zdravotník, tak potěš koště. Její sice niterné výlevy jsou mnohem horší, než doktorovo zírání do monitoru.

A že je náročná na informace? Jestli se diví tolika věcem z nemocničního prostředí, tak informace asi dost selektuje.

PS: Teorie a praxe se většinou liší. Na to mi autorka jistě odpoví, že to ví. V tom případě nechápu, čemu se tak divila.

0 0
možnosti
KK

Zvejklarka

4. 4. 2012 23:03
Re: Budoucí zdravotník?

Myslím, že člověk může být budoucí zdravotník a přesto nebýt zrovna nadšený, když se něco stane jemu, zvlášť, když je u toho reálné riziko, že kvůli tomu nedodělá školu ve druhém semestru.

A je trochu rozdíl, co se učíme ve škole, což po jednom semestru skutečně není kompletní přehled o tom, co člověka čeká při jakém výkonu, tak mi přijde celkem logické se zeptat (o to spíš, že mě zajímají i věci, které se jednou budu učit ve škole) a stejně tak logické mi přijde, že když s někým mluvím, tak se dívá na mě a ne na počítač, obzvlášť v případě, že sděluje ne uplně příjemné informace. Jak by bylo Vám, na mém místě, kdybyste po třech týdnech byl/a nevyspal/á, neustále Vás něco bolelo, nevěděl/a jste proč a měla strach, co to může být?

A to, že se teorie a praxe liší, jsem tušila, ale nečekala jsem, ža až tak moc.

0 0
možnosti
P

Petrbike

4. 4. 2012 22:08
????????????

příběh by byl akceptovatelný, kdyby ho psala dvanáctiletá holka. Ale pokud je ti víc než 15 let, ukazuje to spíš na to, že nejsi schopna samostatného života. Přiblbě pubertální komenty vlastní neschopnosti...

0 0
možnosti
KK

Zvejklarka

4. 4. 2012 22:41
Re: ????????????

No už asi tak pět let docela dokazuju, že samoztatnýho života schopná jsem a to jak v ČR, tak třeba i v Iránu. A že je to přiblble pubertální? A proč ne, když na to mam zrovna náladu? :)

2 0
možnosti
  • Počet článků 283
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1085x
Jsem občas trochu cynik a často naivní snílek...

Snila jsem o cestě kolem světa, se kterou jsem začala pomalu a pozvolně před devíti lety, kdy jsem se vydala poprvé sama do Íránu, kam jsem se ráda ještě dvakrát vrátila. Od té doby jsem se snažila (většinou sama) každý rok vycestovat do bližších i vzdálenějších míst, nasávat jejich atmosféru a co nejvíc fotit.

Moje prozatím největší, nejdelší a nejvzdálenější cesta se uskutečnila od 8. ledna do 17. srpna 2017 kdy jsem se nejprve přidala do devítičlenné posádky na  cestu Aviou Jižní Amerikou https://www.facebook.com/aviou.cz/ a následně již sama pokračovala do USA, Kanady, Jihovýchodní Asie a Západní Evropy. Během 222 dní jsem navštívila území 20 států a vystřídala rozličné dopravní prostředky včetně skládacího kola, které jsem koupila v Bangkoku, projela na něm kousek Barmy a nakonec ho letadlem dopravila do Portugalska a (ne)dojela s ním do Santiaga de Compostela. Tím jsem obletěla a objela zemi kolem do kola, viděla nespočet nádherných míst, zažila mnoho neskutečných věcí a hlavně jsem potkala spoustu úžasných lidí.

A o tom všem bych vám ráda vyprávěla s pomocí svého blogu...