Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
PN

40 let se tu lidé učili kecat druhým do života, koukat "přes plot", bonzovat a hlídat aby se někdo nevymykal předem danému standardu. Věčné "vychovávání" mladších od těch starších je jen třešnička na dortu. Takže mě tyhle otázky ani nepřekvapují. Karma R^

0 0
možnosti
AK

Mne by ale nejvíc zajímala odpověď na otázku Proč?

Sice říkáte, že jste na ni už odpověděla, ale nějak neumím tu odpověď v těch všech článcích najít.

Já to skutečně nechápu. Je tak příjemné se zase vrátit domů, nebo proč tedy?

Byl jsem také několikrát v zahraničí - třeba u moře (ale nejen).

Dva dny se dají vydržet, to se člověk vyspí a nahradí tak spánkový deficit z domova.

Ovšem po týdnu už vztyčuji vlajku, zpívám hymnu a už bych nejradši balil a jel zase domů...

0 0
možnosti

Je to jako ptát se, proč někoho baví fotbal. Prostě mu to přináší potěšení. Jiným ne. Mohli bychom Vám vyprávět o tom, jak je krásné poznávat nová místa, potkávat lidi z různých koutů zeměkoule, cítit vítr ve vlasech a vysprchovat se po několika dnech na cestě. Myslím, že byste na mě koukal stejně, jako by mě nějaká holka vyprávěla o tom, jak si krásně zanakupovala a pak si skočila ke kadeřnici ;-)

1 0
možnosti
HM

Máte mou karmu,je fajn, když má ženská svůj názor :-)

1 0
možnosti
  • Počet článků 283
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1085x
Jsem občas trochu cynik a často naivní snílek...

Snila jsem o cestě kolem světa, se kterou jsem začala pomalu a pozvolně před devíti lety, kdy jsem se vydala poprvé sama do Íránu, kam jsem se ráda ještě dvakrát vrátila. Od té doby jsem se snažila (většinou sama) každý rok vycestovat do bližších i vzdálenějších míst, nasávat jejich atmosféru a co nejvíc fotit.

Moje prozatím největší, nejdelší a nejvzdálenější cesta se uskutečnila od 8. ledna do 17. srpna 2017 kdy jsem se nejprve přidala do devítičlenné posádky na  cestu Aviou Jižní Amerikou https://www.facebook.com/aviou.cz/ a následně již sama pokračovala do USA, Kanady, Jihovýchodní Asie a Západní Evropy. Během 222 dní jsem navštívila území 20 států a vystřídala rozličné dopravní prostředky včetně skládacího kola, které jsem koupila v Bangkoku, projela na něm kousek Barmy a nakonec ho letadlem dopravila do Portugalska a (ne)dojela s ním do Santiaga de Compostela. Tím jsem obletěla a objela zemi kolem do kola, viděla nespočet nádherných míst, zažila mnoho neskutečných věcí a hlavně jsem potkala spoustu úžasných lidí.

A o tom všem bych vám ráda vyprávěla s pomocí svého blogu...