Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
JR

J34a55r19a 68R44a85n43k

29. 6. 2016 20:36

R^Krasa, chvilemi to u zebriku vypadalo jako v Petre a kocici restaurant, nebo lobby nema s krasnou veceri chybu:-)libi se mi Vas "neklidny" zivot, snazila jsem se vzdy take tak, akorat na Iran jsem si se dvema zapadnimi pasy nikdy netroufla a hned tak asi nepokusim, prestoze znam nekolik lidi z Iranu, nebo prave proto.....

0 0
možnosti
Foto

Díky :) Do Petry jsme chtěli původně taky, ale když jsme si vypočítali, kolik by to stálo času i peněz, radši jsme jeli na Red Canyon :) No vidíte a já mam pocit, že měm poměrně klidný a nudný život :D

0 0
možnosti
  • Počet článků 283
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1085x
Jsem občas trochu cynik a často naivní snílek...

Snila jsem o cestě kolem světa, se kterou jsem začala pomalu a pozvolně před devíti lety, kdy jsem se vydala poprvé sama do Íránu, kam jsem se ráda ještě dvakrát vrátila. Od té doby jsem se snažila (většinou sama) každý rok vycestovat do bližších i vzdálenějších míst, nasávat jejich atmosféru a co nejvíc fotit.

Moje prozatím největší, nejdelší a nejvzdálenější cesta se uskutečnila od 8. ledna do 17. srpna 2017 kdy jsem se nejprve přidala do devítičlenné posádky na  cestu Aviou Jižní Amerikou https://www.facebook.com/aviou.cz/ a následně již sama pokračovala do USA, Kanady, Jihovýchodní Asie a Západní Evropy. Během 222 dní jsem navštívila území 20 států a vystřídala rozličné dopravní prostředky včetně skládacího kola, které jsem koupila v Bangkoku, projela na něm kousek Barmy a nakonec ho letadlem dopravila do Portugalska a (ne)dojela s ním do Santiaga de Compostela. Tím jsem obletěla a objela zemi kolem do kola, viděla nespočet nádherných míst, zažila mnoho neskutečných věcí a hlavně jsem potkala spoustu úžasných lidí.

A o tom všem bych vám ráda vyprávěla s pomocí svého blogu...