Cesta do Země zaslíbené - Den nezávislosti

Včera večer se truchlení přehouplo v radost a i my jsme byli pozváni na oslavu Dne nezávislosti. Všude je výzdoba v izraelských barvách, z oken domů i aut vlajou vlajky. Lidé berou přenosné grily do parků a oslavují se sousedy...

Konečně jedno ráno, kdy se budím bez budíku. Je půl 9 a já jsem skvěle odpočinutá. Z kuchyně slyším Johna s A2, takže se taky hrabu z postele a snažím se vytáhnout i S. Aj nám uvaří kafe a připraví snídani - mají tu výbornej chleba. Jako poslední vstává M, a když jsme všichni, začneme plánovat cestu na pláž, že se před odpolední oslavou ještě vykoupeme ve Středozemním moři. Os nám půjčí rohož na ležení na pláži a stínící stan a můžeme vyrazit.

Konečně za bílého dne vidíme další kousek krásného Tel Avivu. Na všech domech visí státní vlajky různých velikostí, vlají i z okýnek kolem projíždějících aut. A skutečně potkáváme i v parku grilující lidi.

Dorážíme k námi hledané pláži s množstvím vyplavených mušlí (to v Rudym moři nebylo), která je obložená lehátky a poměrně dost lidmi. Přejdeme k jednomu lehátku a obratem je u nás chlapík, že za 18 šakalů je naše na celý den. My jsme tu ale maximálně na hodinku, možná dvě, takže si rozkládáme rohož na písek a jdeme se koupat.

Na mě jsou tu moc velké vlny, takže spíš jen stojím po kolena ve vodě a sem tam mi nějaká vlna přeroste přes hlavu. Ostatní si jdou zaplavat do větší hloubky. Z vody pak všichni pozorujeme leteckou přehlídku, která nám probíhá nad hlavou. Vrtulníky, stíhačky... Paráda. Vzhledem k tomu, že jsme během pár minut viděli víc armádních letadel, než jich má celá ČR dohromady, připadám si tu vážně bezpečně. Ne už tak M, která za chvíli vybíhá ven, něco hodně ostrého si zabodla do kloubu od palce na noze. Pěkně jí to oteklo, jen co je pravda. Balíme se k odjezdu, J jde pro auto, S se snaží sehnat trochu ledu a my řešíme, zda jet na pohotovost nebo ne. Nakonec M prohlásí, že to splaskne na klimatizaci a bude zas dobře.

Vracíme se k A2, kde se v rychlosti zcivilizujeme a odsolíme, oblečeme se do nejslušnšějšího oblečení, které máme k dispozici a odcházíme se přidat ke slavícím. Na  stole je připraveno několik zeleninových salátů a falafel, pánové smaží maso a kebaby, my chodíme kolem, seznamujeme se, povídáme si, ochutnáváme a obecně si užíváme krásného svátečního dne s velice příjemnými lidí. Nakonec zakotvíme na židlích, Ey dopeče maso a přinese vodnici a Av nanuky.

Aj mezi tím mění saláty za zákusky a kafe. Ochutnáváme tak všechny včera pečené sladkosti a na vytrávení jdeme blbnout s dětmi a nafukovacími mírovými zbraněmi. Samozřejmě to děláme proto, abychom zabavili děti! Společnost se pomalu začíná loučit a my se domlouváme se s A2 a Ef, že vyrazíme na noční výlet do Yaffa.

V Tel avivu je nejprve trochu problém, kde zaparkovat, protože vyhlédnutá parkoviště jsou přes noc jen pro rezidenty, ale nakonec jedno skutečně najdeme a vyrazíme na obhlídku starého města. Většina věcí je zavřená, ale měly by být otevřené některé restaurace. Av nám dává výklad a přes vyhlídku na rozzářený Tel Aviv se vydáváme do starých uliček. Ty jsou značené podle Zvěrokruhu. Začínáme u Ryb a i Blížence najdem. Přejdeme až dolů do přístavu, projdeme si ho a vrátíme se k restauracím. Usadíme se u venkovních stolečků před jednou z nich a dáme si pití a něco malého k jídlo.

Vracíme se v pozdějších nočních hodinách.