Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

V jednu chvíli se bojíte o výkon v testu, v druhou o život

“Víte, co mi řekla babička? Aspoň budeš mít o čem psát.” Snaží se někdo odlehčit situaci, ale pravda je, že se nikdo nesměje. Všichni se tu známe osobně, jsme tu jedna velká rodina. Bojíme se, kdo další vyjde zraněný. Dělá se nám špatně. “Nemůžu se na to koukat,” šeptá mi spolužačka. Držíme se. I my, co se normálně jen pozdravíme. Objímáme se a uklidňujeme. “To bude dobrý.”  

Nechodím v pondělí ráno do školy, ale měli jsme psát midterm. V místnosti číslo 14 nebo 112. Ve čtrnáctce bychom to možná všichni nepřežili. Jsem vděčná tomu, kdo nakonec rozhodl o 112. Už ráno jsem nervózní, ne snad kvůli nějakému tušení, ale z testu. Den předtím jsem si místo učení dopřávala muzikál a Partičku, studovala jsem nakonec do rána a probudila se totálně unavená. Sedím, vyndám si ipad, že si to ještě jednou..

Rána. Sklo. Střepy. Kouř. Obrovská tlaková vlna mě srazila k zemi. Nebo to byl někdo vedle mě? Panika. Křik. “Dolu. Všichni se skrčte.” Slyším Tomáše, reaguje narozdíl ode mě pohotově, já stojím v šoku a nemůžu se hýbat. Jsme v koncích. Umřeme. Bombový útok. "Jděte ven, ven ze třídy. Pryč." Dav mě sebere, jinak bych tam možná zůstala. Řev. Chaos. Jsme venku, trvá to snad věčnost.

“Mám tam věci.” “Já taky, nevzala jsem si ani mobil” “Kterej kretén mě tahal za vlasy?” Nevíme, co se děje. Někteří z nás mají slzy v očích, klepeme se, ti, co nenechali mobil ve škole, volají domů a informují je, co se stalo, a že jsou v pořádku. Na telefony se stojí fronta, aby mohli zavolat. Musím vypadat vyděšeně, jsem ztuhlá, je mi zle, bolí mě hlava, přehrávám si stále dokola náraz tlakové vlny a paniku. Šílenou paniku a strach ze smrti. 

“Už je to dobrý,” utěšují mě spolužáci. Pro mě ještě ne. Nevím, kde je přítel, měl být v knihovně. Knihovna to odnesla nejvíc. Lidi vychází zranění. Krvácí. “Mně je špatně.” “Ježiš, co to bylo?” “Was it bomb?” ptá se mě turista. “We don’t know,” odpovídám a vracím se do budovy.

Škola je téměř prázdná, jen zaměstnanci a někteří studenti hledají další zraněné. “Máte tam věci?” “Jo.” “Tak si je rychle vemte a jděte ven.” “Popadnu kabelku, kabát a vypadnu z učebny.” Volám příteli. Nemůžu mluvit. Klepu se. Nohy venku už neposlouchají. “Jsi doma?” “Jo.” Jsem vděčná za je ho lenost. “Na internetu ještě nic není.” 

Venku se nic nezměnilo. Policie ani hasiči tu ještě nejsou vidět. Po chvíli ale přijíždějí. Odhánějí nás od vchodu. Dovnitř už nikdo nesmí. Vrací se i studenti, kteří pomáhali se zraněnými. “Už bychom tam jen překáželi.”

Fotíme jen demolici a dav nezraněných studentů, zraněné vynecháváme.  Smskujeme médiím, která postupně doráží na místo. 

Najednou nás odhánějí ještě dál. Zpanikaříme, že to snad má vybouchnout znova. Nic se ale neděje, jen se uzavírá ulice. Děkan nám a médiím sděluje, že výuka dnes odpadá, budova bude pravděpodobně uzavřena celý týden.

Dostávám zprávy, jestli jsem v pořádku. Jsem v pořádku. Ale jsem v šoku, jsem v šoku, protože to mohlo dopadnou hůř, jsem v šoku, protože to nikdo nečekal. Jsem v šoku, protože jsem viděla zakrvácené spolužáky a vyučující. A jsem v šoku, protože si dobře uvědomuju, že žurnalistika už nikdy nebude  jako dřív. Zničila se budova, ke které mají studenti žurnalistiky a marketingu větší vztah, než jiní studenti ke svým budovám. Spoluvytvářela rodinnou atmosféru našeho oboru. Uvědomují si to i ostatní.

Už dnes se proto sešla studentská iniciativa Oživme Hollar s vyučujícími a proděkanem FSV UK. Nechceme, aby nám zavřeli Hollar. Hollar je naše rodina... 

Chtěla bych závěrem poděkovat studentům a zaměstnancům FSV UK, kteří skvěle zvládli evakuaci, Policii ČR, hasičům a záchranářům. Jsem stejně jako ostatní přesvědčena, že dnes odvedli skvělou práci.

Autor: Lucie Kůsová | pondělí 29.4.2013 18:43 | karma článku: 27,62 | přečteno: 4925x
  • Další články autora

Lucie Kůsová

Komerce už bylo dost, rozhodli se studenti

“Co se děje ve Stromovce, je hezký festival, ale se studentským majálesem to nemá nic společného,” tvrdí odvážně Štěpán Drahokoupil, který spolu s dalšími studenty Univerzity Karlovy přišel s nápadem zorganizovat studentský majáles, který by měl navázat na tradici pražských majálesů z 60.let.

13.3.2013 v 9:20 | Karma: 12,72 | Přečteno: 1165x | Diskuse| Kultura

Lucie Kůsová

Mám velká prsa a miluji politiku

To zpívá těžko napodobitelnou čenglish ve svém prvním videoklipu s názvem Rich boy slečna, která si říká Nicky Tučková. Za první den ho zhlédlo čtvrt milionu lidí a než tohle dopíšu, je dost pravděpodobné, že se číslo ještě zvýší. Hloupost, negativní reklama nebo parodie?

12.3.2013 v 12:16 | Karma: 18,20 | Přečteno: 4314x | Diskuse| Média

Lucie Kůsová

Poslední dějství života – Láska

Minulý týden přišel do kin francouzsko-německo-rakouský film Láska rakouského režiséra Michaela Hanekeho (Bílá stuha). U filmových kritiků vyvolal nadšení, byl nominován na pět Oscarů, z nichž si pravděpodobně odnese Oscara za nejlepší zahraniční film. V kině ale nadšením skákat nebudete. Láska je film těžce stravitelný, realistický a mrazivě klidný a tichý.

20.2.2013 v 17:46 | Karma: 9,57 | Přečteno: 731x | Diskuse| Kultura

Lucie Kůsová

Heslo generace: Všude a se vším

Za několik let přijde nové dělení dějin lidské společnosti. Na dobu offline a online, která vznikla s rozšířením sociálních sítí. Budeme žít na drátě. Respektive to nebude na drátě ale na vlně. Povede to k tomu, že si lidé začnou běžně měnit identitu?

18.2.2013 v 20:21 | Karma: 10,52 | Přečteno: 628x | Diskuse| Média

Lucie Kůsová

Největší tragédií Národního divadla je komedie

Nevyhledávám recenze, pokud se něco chystám zhlédnout v divadle nebo v kině. A to především proto, aby mě autor neovlivnil. Po zhlédnutí představení Zkrocení zlé ženy tento přístup možná přehodnotím.

14.2.2013 v 13:02 | Karma: 18,64 | Přečteno: 1438x | Diskuse| Kultura
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce

1. května 2024  10:17

Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...

Bez krytí celníky by Březinova skupina nefungovala, řekl žalobce v závěrečné řeči

2. května 2024  12:49,  aktualizováno  15:38

Soudní projednávání vynášení informací z Celní správy členům tak zvané lihové mafie se dnes dostalo...

SPOLU paroduje heslo ANO a spojuje ho s Ruskem, premiér Fiala to hájí

2. května 2024  10:56,  aktualizováno  15:35

V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...

Emigrantovi v USA pomohl s důchodem archiv StB, našli v něm doklad o zaměstnání

2. května 2024  15:15

Seniorovi žijícímu v USA pomohl s důchodem v ČR archiv Státní bezpečnost (StB). Právě v něm totiž...

U Prahy vykolejil v zatáčce osobní vlak. Jel 100 km/h, strojvedoucí v něm nebyl

2. května 2024  14:51,  aktualizováno  15:13

Na železniční trati mezi obcemi Čisovice a Měchenice v okrese Praha-západ vykolejil vlak. V...

  • Počet článků 54
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2203x
Napůl v Česku, napůl v Kanadě. Doma i v zahraničí se věnuji copywritingu a digitálnímu marketingu, srdce mi ale stále visí v médiích. Studuji Žurnalistiku na FSV UK. Spoluorganizuji Česko je nano a spoluvlastním firmu nanoSPACE. Hory mi přirostly k srdci, ale byla to složitá cesta na podpatcích v 2000 metrech, než jsem si uvědomila, že pořádné horské boty na hikování jsou vlastně fajn.