Řád

Kde bývala bílá, černá svítá,
Na černé plátno zas bílá smrt teď vniká.
Srdce bledne, světlo hasne,
Srdce třese v hrůze vášně.
Vlasy stojí, slzy tečou,
V hrůze tvojí dny se vlečou,
V hrůze své a v hrůze bos
Sám stojím, já – nechtěně zde host.
Možnost tváře jednu zrcadlí,
Jiná cesta zpět tě podrazí
Tělo tvé a duše má,
Duše tvá a tělo mé
Zas k začátku nás navrátí.
Jako zimu střídá jaro,
Výběr chudý, výběr jednosměrný,
Po noci vždy je den,
A že v noci zdát se mi bude sen,
Vůle slabá, vůle má,
Jako, že svět změní směr,
A za nocí přijde tma 
A my tu zahynem?