Mraky a bouře

optimismus je malá součást mě, ale občas se vynoří, jen těžko rozpoznám, kdy ji hraji a kdy je opravdová

Dokud slunce paprsky střídají
mraky a bouři
úsměvy nás zmítají
a slzy utichají v poušti
Dokud ráno otvírám
bolavé oči řvoucí
naštvaně je utírám
a s láskou se loučím
na jaře vždy barvy ožijí
žlutá smrt je sloučí
zlatá záře ozáří
smrt listů padajících
Přijde paní bledá zář,
nehty hadí, temná tvář,
pohled ledí v bílou laň
život mění, sněžná pláň.
A zas přijde, teplo vzejde,
rok co rok to všechno stejně

Autor: Lucie Kůsová | středa 30.12.2009 14:45 | karma článku: 5,82 | přečteno: 912x