Dnes uplynul přesně rok, co nás opustil jeden z největších českých spisovatelů 20. století, Josef Škvorecký. Přesto stále přibývají lidé, kteří nazývají Náchod Kostelcem a prožívají s jeho alteregem Dannym Smiřickým opětovně příběhy, kde se tento milovník jazzu a holek objevuje.
“Píšu jen o kamarádech z Náchoda,” prohlašoval. Na reakce přátel na jeho knihy vzpomíná v Obyčejných životech (2004), v posledním ohlédnutí Josefa Škvoreckého za Dannym Smiřický, kde uzavírá zbylé osudy jeho kamarádů. “Taks jí místo tamtoho udělal mezinárodní vostudu - nebos jí možná proslavil po celym světě, víš, Daníčku,” vkládá do úst Škvorecký Dannyho spolužačce Nině na srazu po 30 letech. Mluví o Marii, Dannyho druhé největší lásce. Po Ireně.
Marie Dreslerová měla, jako drtivá většina postav Škvoreckého, předlohu v reálné dívce. Ovšem Danny Smiřický, znám jako velký milovník žen s nevalným úspěchem, byl u Marie Dreslerové úspěšnější než sám Josef Škvorecký u její reálné předlohy.
Na to, jak v knize vypráví, že se Danny s Marií dlouhých pět minut líbali, reagovala reálná Marie – skutečným jménem Dyntarová-Nosková – takto: “Setkávali jsme se spíše náhodou, potají, když hrála ta jejich swingová kapela na těch načerno pořádaných tancovačkách. Ale že by mě dal někdy Pepík pusu, nebo políbil?” A přiznala, že se jí stejně jako Marie Dreslerové nelíbil, “Pepík byl takový nesportovní typ a já chodila stejně s Frantou.”
To byla Marie, druhá největší láska Dannyho. Po Ireně, Járince Fibírové. Už v roce 1940 Járince Fibírové věnoval některé ze svých textů, ale až ve Zbabělcích z ní vytvořil románovou postavu. Ani u Járinky neměl Škvorecký větší úspěch než Danny u Ireny. “On byl Pepíček spíše voyeur. U nás u sportovců, ale i u toho jazzu. Ale tolerovali jsme ho. Mě jako furt zbožňoval. Byl hodnej, milej, slušnej, nepřekážel, ale neoplýval tou mužskou krásou. Normálně s náma komunikoval, my holky ho poslouchaly, ale pak jsme utíkaly za nějakým klukem. Možná že z toho měl i mindráky. ”
Když si poprvé přečetla Zbabělce, příliš z nich nadšená nebyla. “Po Zbabělcích se mnou Irena přestala mluvit, ačkoliv jsem v té knize o ní psal tak krásně, dokonce jsem narovnal její nohy do o,” vyprávěl Škvorecký.
Nakonec mu odpustila. Jeho přátelé tvrdili, že se Škvorecký Dannymu příliš nepodobal. “Pepík byl pravý opak Dannyho, až na ten Jazz, ten on miloval,” říkali. Možná se Pepík a Danny navenek lišili, aspoň v prvních románech. Škvorecký byl stydlivější, slušnější a hodnější, ale ve skutečnosti možná chtěl být Dannym a tak nám jeho život vyprávěl skrz něj. Přes milovníka jazzu a holek – aspoň o trochu úspěšnějšího a drzejšího, než byl tehdy on sám.
