Chudáček náš Ferdinand

Člověk si toho pomyslí opravdu mnoho, když poprvé zavítá na Konopiště. Pokud o tomto netečném Habsburkovi něco víte, rozhodně vás nenapadne, že by to viděl rád. Mám namysli Františka Ferdinanda d´Este, nezpřístupňoval jen tak veřejnosti své milované místo, Konopiště pro něj bylo domovem a soukromým, které si dobře chránil. Jen na dva dny jej otevřel za svého života veřejnosti a to 12. a 13 června 1914, krátce před osudným Sarajevem. Musím říct, že jsem rychle zahnala myšlenku: „ Kdyby to tak Ferdinand viděl“, s kterou by, díky jeho opravdu „velké“ oblibě, tehdy nikdo nesouhlasil, a radostně jsem se pustila do objevování toho, co před zraky obyčejných lidí chtěl ukrýt.

Nevíme jistě, kdo nechal Konopiště vybudovat, jestli to byl Tobiáš z Benešova, nebo až jeho bratr Milota z Dědic se můžeme jen dohadovat. S určitostí můžeme ovšem říct, že jej dokončili až v druhém desetiletí 14. století. Hrad, postavený jako gotická pevnost, prošel od té doby ještě rozsáhlými architektonickými změnami.

V roce 1327 přešla konopišťská pevnost na synovce posledního mužského potomka Benešoviců, Zdeslava ze Šternberka. V rukou Šternberků zůstal více než 275 let.

První větší zásah do středověké stavební struktury Konopiště učinil v na konci 15. století Jiří ze Šternberka. Uskutečnil gotickorenesanční přestavbu obytné části a zahradních valů, z které se nám zachovali vzácné sklípkové klenby v místnosti pod kaplí.

Hodějovští z Hodějova koupili panství v roce 1602 a provedli další renesanční úpravy, Dodnes je můžeme vidět na portálech na Severní budově dolního nádvoří. Můžeme na nich sani rozluštit hodějovské monogramy a letopočty 1604 – 1607.

Roku 1622 bylo Konopiště konfiskováno a zmocnil se jej Albrecht z Valdštejna, který jej prodal císařskému radovi Pavlu Michnovi z Vacína, ačkoliv sám nikdy za něj slíbenou částku nezaplatil.

V 17. století přecházelo Konopiště z jednoho majitele na dalšího a postupně upadalo. Teprve Janu Josefu z Vrtby, který panství koupil roku 1716, se podařilo hospodářství obnovit a započít další rozsáhlé přestavby. Svým charakterem stále převažující středověká pevnost se nyní měla stát honosnou barokní rezidencí.

K zásahům byli přizvání přední umělci tehdejší doby. Za rodu Vrtbů se zde ozývali jména umělců jako architekt František Maxmilián Kaňka a František Ignác Prée, sochař Matyáš Bernard Braun nebo malíř František Julius Lux.

Poslední z Vrtbů předal Konopiště Janu Karlovi z Lobkovic a jeho syn jej prodal asi nejznámějšímu majiteli, Františku Ferdinandovi d´Este.(více o F.F. d´Este http://kusova.blog.idnes.cz/c/195132/Zezlo-a-Zofie.html )

František Ferdinand nejprve odstranil veškerý zemědělský a průmyslový provoz v okolí. Kravín, konírna, cukrovar i hospodářský dvůr se sýpkami zmizel a pivovar, lesní úřad a lihovar byl přemístěn do Benešova. Museli ustoupit ovšem i další stavby nedaleko nově budovaného zámku. Nechal zbořit školu i 23  domů obyvatel podzámecké vsi Konopiště.

Celkem park dosáhl velikosti 225 hektarů. Na parku pracoval císařský zahradní Karl Mössner, plán na úpravu zámku navrhl tehdy proslulý český restaurátor historických staveb Josef Mocker.

Díky radikální romantické úpravě získalo Konopiště opět středověký ráz až na jižní stranu, která spíše připomíná výraz renesanční šlechtické rezidence severoitalského typu.

Probíhali současně úpravy interiéru, toho se ujal architekt František Schmoranz. K pohodlí a komfortu zde bylo nainstalováno moderní technické a hygienické vybavení zámku. Byl zaveden vodovod, elektřina a zřízena kanalizace. Nainstalovali zde na desítky splachovacích záchodů a van a umyvadel s teplou a studenou vodou. Pro srovnání, císař na svém Schoenbrunnu nic takového neměl. Elektřina zde sice zavedena byla (1889), ale voda se ohřívala a poté až nosila do koupelen. František Ferdinand na Konopišti také zřídil velice pohodlný výtah ve středním traktu vedle hlavního schodiště.

Na to abyste si v klidu a pečlivě prohlédli celé Konopiště bohužel nejspíše nestačí jediný den. Díky oblíbenosti zámku je jen interiér rozdělen do třech okruhů, abyste je stihli všechny tři, je dobré si vstupenky rezervovat na internetových stránkách Konopiště. Mohlo by se vám totiž stát, že přijedete ve dvanáct, hodinu před první prohlídkou a všechny vstupenky až do tří hodin budou již vykoupené.

První a druhý okruh vás vyjde na 140kč, pokud jste student, zaplatíte 90kč, třetí okruh stojí 210kč a snížená cena činí 145kč.

Do prvního prohlídkového okruhu zařadili reprezentační salóny arcivévody Františka Ferdinanda, jež sloužily k oficiálním společenským účelům. Jsou značně spjaty s návštěvami císaře Viléma II. A jeho doprovodu v letech 1913 a 1914. Okruh zaujímá celé první patro jižního křídla.

Druhů prohlídkový okruh v severním křídle zámku má dvě samostatné části. V západní části je návštěvníkům přístupné první patro a ve východní části severního křídla projdete ve všech třech nadzemních podlažích významné prostory.

Zbraně tzv. Estenské zbrojnice patří k nejcenějším a nejvýznamnějším ve střední Evropě. Jsou to jak zbraně chladné,  palné, tak i zbroje povětšinou italské a německé provenience, 15. - 19. století.[1]

Třetí prohlídkový okruh (nejžádanější) se zaměřuje především na soukromý život Františka Ferdinanda, jeho choti a dětí.

Mimo prohlídkové trasy je zde ještě zpřístupněna arcivévodova herna se zábavnou střelnicí, růžová zahrada, sbírka svatého Jiří a za prohlídku určitě stojí zámecký park a procházka kolem jezera, kde si můžete z dálky prohlédnout pohádkové Konopiště v celé kráse.

František Ferdinand byl vášnivým sběratelem téměř všeho, nejen loveckých trofejí, ale i například již zmíněného motivu svatého Jiří, zbraní, kapesních hodinek nebo například porcelánu. S jeho sbírkami se setkáte na všech okružních trasách.

Své nejoblíbenější sbírky, svatého Jiří a zbraně, shromažďoval za svého života jako celek na Konopišti, ostatní byli roztroušené po ostatních hradech a zámcích, jež vlastnil. Víme ale naprosto přesně, kolik toho shromáždil, jelikož si vedl o každém kusu jeho sbírky evidenci, například věcí s motivem svatého Jiří měl 3750, soutěžil tehdy se stejně tématicky zaměřenou sbírkou anglického krále Eduarda VII., nebo pro zajímavost loveckých trofejí měl na 300 000, každá trofej byla nejen Františkem Ferdinandem evidována, ale měla také jím určené místo, říká se, že všechny parohy v Parůžkovém pokoji dokonce instaloval i sám.

Jestli se vydáte na Konopiště, doporučuji si vybrat jen jeden okruh, zpříjemnit jej s procházkou v parku a kolem rybníka a doplnit o vskutku příjemné posezení v zámecké restauraci, kde mají opravdu přijatelné ceny.

[1] http://www.zamek-konopiste.cz/prohlidkove-okruhy/2-salony-severniho-kridla/