Přiznávám, na Michela Polnareffa se pamatuji opravdu jenom mlhavě. Jednou jsem odposlechl holky z naši ulice jak o něm obdivně mluví. Zahlídl jsem taky jeho fotografii v nějakém časopisu… a na jeho dost výrazný profil a dosti výrazné brejle se nedá nikdy úplně zapomenout. Zpíval také jednu nezapomenutelnou písničku, ve které si v průběhu zpěvu, pravděpodobně proplachuje pusu, nebo co…
Polnareff
Michel Polnareff se narodil 3. června 1944 ve městě Nérac na jihozápadě Francie. Jeho maminka byla tanečnice. Otec jako hudebník spolupracoval i s Edith Piaf. Takže Michel hraje na klavír od svých 4 let. Později i na kytaru. Když mu bylo 20, měl pocit, že se doma v rodině udusí. Odjel. Za našetřené peníze si koupil kytaru. Pak pořád jen seděl na nekonečných schodech baziliky Sacré-Coeur na kopci Montmartre v Paříži. Hrál na své vlastní kytaře a dělal to asi moc dobře. V krátkém čase se stal známým v celém městě, a také na celém světe. Největší úspěchy slavil v letech 1966 – 1974. V r. 1970 upadl do hluboké deprese. Několik měsíců byl sám a nechtěl nikoho vidět. Pak mu ale jeho manažer nasadil tmavé brýle a Michel ze své izolace vyšel ven. Ty brýle pak už nikdy nesundal a staly se v podstatě součástí jeho image. I celé jeho veřejné vystupování je pak dost extravagantní až skandální.Svým hudebním stylem, způsobem zpěvu, hraním, komponováním, posouval hranice pop music. Jasně, že si zahrál také v Olympii. Střídavě se dostával na výsluní ještě několik desetiletí. Působil také v USA. Jeho život je celkově dosti hektický a vydal by na tlustý román. Do toho se teď ovšem nechci pouštět. Má více pozoruhodných písniček. „Evergrýny“ jsou vždy prověřené časem. Neznám zda jeho „Lásky pláč“ je nejlepší, ale snad je nejpopulárnější. V roce 1967 to bylo jistě zajímavé a objevné. Líbej mě, prosím, miluj měJá jsem z tebe celý pryčPořád jen vysmíváš se a říkáš ne Trpím já a taky můj chtíčLíbej mě, prosím, miluj měJá jsem z tebe celý pryčMožná ti radost dělám tímJak pro tebe trpímV očích tvých pozorujiJen znuděný nezájemNemám snad už nadějiA mít přec svou šanci chcimusím, musími svůj život ztratím radějiLíbej mě, prosím, miluj měJá jsem z tebe celý pryčTy jen směješ se a pořád říkáš neCo zmůže můj lásky pláč Pro tvůj stálý nezájemObčas si přejiV noci někam zmizet chciRáno možná - ani se ne nadějimožná teď a možná jižMožná jsi všimneš - vždyť ty víš…Líbej mě, prosím, miluj měJá jsem z tebe celý pryčTen chlad co pořád vyzařuješRoztaje můj pláčLíbej mě, prosím, miluj měJá jsem z tebe celý pryčTy jen směješ se a pořád říkáš neCo zmůže můj lásky pláčlove me please love me - videoklip
fotovideo
akordy
duetto
spolupráce na článku Tinka, Drahoslav Mika, Miroslav Štorch
