Kazišuci

Už několikrát jsem se zamýšlela nad tím, proč na nás děti působí tak... únavně, kdy potom nemáme chuť vidět ani svého partnera, natož s  ním prožít žhavou noc plnou sexu a vášně. Mluvím všeobecně, o ženách i mužích. Protože- jak známo- i muži zůstávají s dětmi doma na rodičovské DOVOLENÉ.

Můj přítel pro to má svůj výraz- kazišuk. Snad ho omluvíte a vezmete s rezervou, že jsem toto použila i do nadpisu.

Je fakt, že kolikrát sotva pletu nohama, od rána si nesednu a na nějaké- jak se tomu někdy uboze říká- manželské povinnosti, nemám ani náladu, natož pomyšlení. Nejhorší na tom je fakt, že sice nemám náladu, nicméně jakmile se to spustí a muž dá první podnět, kupodivu mám pomyšlení docela rychle. Jen jaksi nejsem schopná o ten první kontakt. Pak už jde vše samo.

Moje kamarádka mi ždycky říkává: Všechno svedu na hormony. No a ono kupodivu- světe div se- na tom něco bude.

Podle vědců: ženy, které jsou v těsném kontaktu s dětmi, mají mozek zahlušen hormony oxitocinem a dopaminem, které způsobují velkou citovou uspokojenost, tudíž není divu, že potřeba sexuálních hrátek se nedostává, protože takových příjemných pocitů, které prožíváme u milování, mozek zaznamenal několikrát denně při naplňování tělesných potřeb mazlení s dětmi.

Zajímalo by mě, jak je to opravdu s muži na mateřské DOVOLENÉ. Zda taky necítí potřebu sexu, když se starají o své potomky a celý den nedělají nic jiného, nebo mají v mozku neusátle zakódovaný pud oplodňovače.

Určitě se Vám někdy stalo, že měl muž choutky zrovna, když si děti hrály v klídku ve sém pokojíčku. No- ono mají v jádru muži chuť neustále, jenže žena se nedokáže tak rychle přepnout na žhavou milenku. Žena musí mít na sex klid a pohodu, jinak se jí rojí v hlavě samé nesmysly typu hladovjejících dětí, jejich bezpečí, co když zrovna vystrí hlavu ze dveří  a podobně. Nebo se Vám jistě v mládí stala situace, kdy jste vtrhli k rodičům do ložnice a pak jste nechápavě civěli na to, co tam ten parchant dělá Vaší mamince.

Prostě děti BYLY kazišuci, JSOU a BUDOU. Ať je pátek nebo svátek, málokdy nám v jejich mládi dopřejí trochu soukromí. CHvála pánu Bohu za to, že děti nejsou malé trvale :-) Co bychom pak z toho měli?