Roger Federer současné ekonomie laureátem "Nobelovky" za ekonomii

Minulé pondělí byla udělena Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela pro rok 2013. Za empirické analýzy cen akcií, úvěrů a nemovitostí se laureáty stali Eugene Fama, Lars Peter Hansen a hlavně Robert Shiller, všichni tři jsou americké národnosti. V textu se budu blíže věnovat osobě Roberta Shillera.

Robert James Shiller se narodil v Detroitu roku 1946, doktorát získal v roce 1972 pod vedením Franca Modiglianiho na MIT (Massachusetts Institute of Technology), od roku 1982 do dneška učí na Yale Univesity.

Shiller je jedním z nejvýraznějších ekonomických akademiků posledních dvou desetiletí, jeho akademická činnost zasahuje do několika oblastí, zejména do oblasti oceňování aktiv (především akcií a nemovitostí) a behaviorální ekonomie, přičemž tyto dvě oblasti kombinuje při popisování událostí, které přispívají k nafukování bublin na trzích aktiv.

Proslavila jej především kniha Irrational Exuberance, prvně vydaná v roce 2000, kde varoval před nadhodnoceným akciovým trhem v období tzv."dot-com bubble", v době, kdy se ekonomičtí analytici předháněli v optimistických předpovědích akciových trhů a v médiích se houfně objevovaly články o nové ekonomické éře neomezeného růstu. Historie dala Shillerovi za pravdu. V roce 2005 pak vyšlo druhé, rozšířené vydání Irrational Exuberance, kde autor varoval před bezprecedentním růstem cen amerických nemovitostí, opět v době, kdy byla média zaplavena optimistickými předpověďmi analytiků. A historie dala znovu Shillerovi za pravdu. Tato kniha, stěžejní pro pochopení psychologických faktorů ovlivňujících nafukování tržních bublin, vyšla v češtině poprvé v roce 2010 pod názvem Investiční horečka. V předmluvě k českému vydání nazval úspěšný český investor Daniel Gladiš autora trefně Rogerem Federerem současné ekonomie.

V roce 2009 pak Shiller společně s Georgem Akerlofem (laureátem "Nobelovky" za ekonomii z roku 2001 a manželem budoucí šéfky Fedu Janet Yellen) napsal knihu Živočišné pudy (v originále Animal spirits - tento pojem prvně použil John Maynard Keynes), v níž se autoři zabývají rovněž tím, jak psychologie ovlivňuje vývoj reálné ekonomiky i finančních trhů a vznik ekonomických krizí.

Významným příspěvkem ekonomické analýze je Shillerovo spoluautorství Case-Shillerova indexu cen bytových nemovitostí, na jehož konstrukci spolupracoval s Karlem Casem a Allanem Weissem. Ač se to možná nezdá, vytvoření tohoto indexu bylo poměrně výrazným průlomem, bylo to poprvé, kdy někdo dal dohromady více než stoletou časovou řadu cen domů a bytů z rozličných regionálních statistik, z různých časových úseků a vytvořil jednotný index pro celé Spojené státy. 

Jistě zajímavým faktem je, že spolu se Shillerem Cenu Švédské národní banky obdržel také Eugene Fama,  který je považován za "otce" teorie (hypotézy) efektivních trhů (EMT), kterou Shiller často kritizuje, při přednášce o této teorii mimo jiné prohlásil:"Teorie efektivních trhů je pro mě fascinující teorie, která není pravdivá, což ji dělá ještě více zajímavou." Shiller při své publikační činnosti dochází k závěrům, které přímo zpochybňují tvrzení zastánců EMT, že ceny aktiv na finančních trzích v každý okamžik odrážejí všechny dostupné informace a neexistují tedy nadhodnocená nebo podhodnocená aktiva, protože nevychází z předpokladu racionálně a chladně uvažujících tržních aktérů, ze kterých vycházejí zastánci EMT.

Jak je zjevné z předchozího textu, obtížně bych hledal ekonoma, který by si Cenu Švédské národní banky zasloužil více než Robert Shiller. Ten je jedním z mála, kteří jsou občas schopni svou činností aspoň částečně zpochybnit tvrzení, že ekonomie není věda, protože není schopna predikce (samozřejmě ani on nepředpověděl prasnutí výše zmíněných bublin na den přesně) a patří k ekonomům, kteří dokáží vnímat tržní realitu v celé své hloubce a složitosti.

Po Kahnemanovi, Smithovi nebo Akerlofovi tedy toto ocenění obdržel další z ekonomů, kteří by se dali aspoň vzdáleně zařadit k proudu behaviorální ekonomie, ten se částečně vrací ke Keynesovu pohledu na člověka jako na bytost, která dělá chyby a není se vždy schopna rozhodovat chladně a bez emocí.