Pozor, pozor, velká chvála, na Broadway konala se velká sláva. Já tam byla, jaký div, viděla jsem velký čin. Mušketýři v plné kráse, jen ta Constance usmívá se.
Ó, to blaho. Vypustit všechny starosti za hlavu, nasednout do autobusu a nechat se vyvézt do naší matičky Prahy za uměním. Ne, že bych minulé roky strádala, kdepak, na svoje první divadelní představení šel Kryštůfek ještě s dudlíkem v puse, ale to se jednalo o dětská představení. Jednou jsem byla svědkem toho, jak ta Majda rozbila vázu při návalu rozlítaných dětí, ale ta se tomu jenom smála. Jenom šatnářka bručela.
Tři mušketýři od Alexandra Dumase je romantický příběh o lásce, přátelství, ale také o intrikách a nenávisti. Tu tam představuje Mylady, která pak ve finále vžene do náruče smrti vévodu z Buskinghamu a dokonce i Constance. Nakonec je však odhalena a ve spravedlivém soudu, kterému předsedá její bývalý manžel Athos, popravena. To celé je pojato jako multivizuální představení, které sebou nese všechny prvky moderního divadla.
Po stranách jeviště a vzadu byly projekce a hned na začátku se tam objeví kniha a malý chlapec. Hezky si tam skáče po písmenkách – pozor kluku, jenom neupadni – a povídá si přitom se starým pánem, zřejmě s autorem knihy. „ Co myslíš, je důležitější přátelství nebo láska?“ „ No přeci přátelství - Jeden za všechny, všichni za jednoho.“ „ Tak to jsi ještě malý, počkej za pár let.“
Ale i v šatně bylo docela veselo. Byl tam jeden starší pán, zřejmě také účastník zájezdu a hrozně se rozčiloval, že mu mladý šatnář nevydal bundu. Sice nevím, jak to bylo, ale chtěl na něj vlítnout a vysvětlit mu to ručně. Ten se ale nedal, a na to, že byl asi tak o půlku mladší, byl neuvěřitelně drzý. To máme dneska mládež! Takhle si kazit požitek z divadla. Nakonec jsme ho ale viděli, jak utíkal do autobusu a bundu měl. Konec dobrý, všechno dobrý.
Sobotní vystoupení u nás ve vsi jsme si už ale zkazit nenechali. I syna jsem tam tentokrát vzala. Jak by také ne, jednalo se o pohádku pro děti O zamilovaném králi. Protože jsme malá vesnice, tak nám stačí jenom jeden herec. Ten stačil zapojit do svého představení většinu dětí ze sálu. Nebyli jsme sice na Broadway, nezpívali tam sice známí zpěváci, ale i tak jsme se dobře bavili. Navíc jsme ušetřili, protože do hospody to máme pár kroků a děti ještě zdarma dostali limonádu a sušenku.
Pak se to stalo. Kryštůfek se mi oženil a dokonce ani neznáme nevěstu. Ve druhé půlce představení byl vybrán jako hlavní aktér, dostal rukavice, helmu, dřevěného koně a dřevěný meč a jel hledat draka. Lidé v sále představovali les – to znamená, že mávali rukama nad hlavou a tiše bzučely – následovalo utkání s drakem, do kterého se tak vžil, že málem setnul hlavu i panu herci a odměnou mu byla princezna. Čímž zlomil srdce jedné holčičce od nich ze třídy, která ho platonicky miluje již od první třídy. Ach ty první lásky. A jak zle se na mě dívala její maminka!
Konec dobrý, všechno dobrý. Občas je dobrý se jet někam kulturně oživit a nemusí to být přímo Praha. Tři mušketýři byli sice fajn a stojí za to, to vidět, ale i malé divadelní představení na vsi má svoje kouzlo.
Pozor, pozor, velká chvála,
i u nás na vsi konala se velká sláva.
