Film Bastardi je film z české produkce a je to další drama naší doby. Je to příběh z prostředí praktického školství bez povrchností, klišé a přetvářek. Je založen na reálném základě a ukazuje, jak to dopadne, když selže systém. Probíhá tam i znásilnění a vražda mladé praktikantky. Tak ta teda u nás neproběhla, ale taky to bylo více než zajímavé. Světe div se! Co svět, já se divím čím dál tím víc.
„Mami, viděla jsi film Bastardi? No, tak to probíhalo, když jsem chodila na základku.“
Tak to je další drama dnešní doby, i když Týna se svojí hlavou rozhodně nechodila na žádnou praktickou školu, ale do normální základky hned vedle naší vsi. Ještě předtím chodila do naší školu u nás ve vsi a její posudek byl zářným příkladem pro ostatní neposlušné žáky. Škoda, že se nedostala na gympl, a i když dostala přímluvu od své učitelky. Lepší škola s výtvarným zaměřením už ode mě nedostala finanční dar. A tak se to stalo.
Taky mi to hned řekl při první schůzce její pan učitel na čestinu : „ Ta holka tady nemá co dělat, tady jí to zabije.“
No, měl pravdu. Nezabilo to přímo Týnu, ale její mozkové buňky. Profesoři na gymplu se také první rok divili, že se jejich studenti neumí učit, i když na základkách měli samé jedničky. Já se tomu ale nedivím, divila jsem se, když mi Týna ze školy nosila samé jedničky, byla předsedkyně třídy, a přesto byla černá ovce třídy. Tak to je zase ale moje chyba. To pochází ode mě. Vždycky jsem jí říkala, že to, co dělají ostatní, mě nezajímá a že není tupá ovce, aby se přizpůsobovala nezvládnutelnému davu.
Učitel čestiny byl fajn. V sedmé třídě mi Týna vyprávěla, jak pan učitel čte svým žákům Staré pověsti české. To se mi zdálo podezřelé, protože v tomhle věku jsem je už dávno měla přečtené, tak jsem se tomu divila. „ Ale mami, oni neumí číst!“ Fakt jo, tak je to asi pravda. Naše školství stále kvete. Tady se vysvětluje, proč mi jeden mladý muž řekl, že dneska člověk hlásící se na vysokou nemusí umět číst. A to proto, že to po něm nikdo nevyžaduje. Fakt divný.
A takový jsme byli chytrý národ, dokonce to máme v historii. Kde jinde se narodil Jan Ámos Komenský? Ach rozume, rozume, kam se ztrácíš?
A tady se vysvětluje Tajemství jedné třídní schůzky.
Na třídní schůzku Týny jsem se vždycky těšila, až jednou nastala zrada. Sedmá třída byla tragédie, podle popisu mé milované dcerušky nezbedné děti po sobě házely nebezpečné věci, mluvily vulgárně a ze svých učitelů si nic nedělaly. Na třídní schůzce mi její třídní řekla, že by se Týna měla zlepšit v matematice. Všichni okolo měli trojky, nebo byly na propadnutí, Týna jedna asi ze tří měla samé jedničky. V čem se má zlepšit?
Pochopila jsem to až nyní a spadl mi kámen ze srdce, že už nemusí prožívat to, co prožívala. Taky jsem chodila na základku, ale nebyla jsem svědkem devastace učitele.
Té jsem byla svědkem na té třídní schůzce. Hned v úvodu třídní učitelka řekla, že nezbední žáci jí napsali na Facebook, že je druh skotu a dámské přirození. Za našich dob by si to nikdo nedovolil, popřípadě by skončil v polepšovně. Byla jsem z toho v šoku, ale ne z toho, že to tam napsali, ale že si to ta paní učitelka nechá líbit a ještě je ospravedlňuje.
Nevím, co je to za dobu, když si člověk s vysokoškolským vzděláním nechá líbit takové urážky a jaký je to příklad pro naše děti. Absolutní degradace osobnosti a neúcta ke starším lidem.
Skutečnost byla daleko horší. Spolužáci Týny obdobnými výrazy častovali svojí učitelku pravidelně.
To se tak jedna holčina rozvalila, oznámila svojí učitelce, která byla tak drzá, že po ní chtěla nějaký úkol, že je kráva a ještě hůř. Doma sprostě nemluvíme, tak mi to Týna ani nechtěla reprodukovat. Nebohá paní učitelka se rozbrečela, utekla ze třídy, pak se vrátila a téměř se omlouvala svým uzurpátorům. Že by ten strach z toho, že jí vyhodí, byl tak silný?
No, jsem ráda, že je konečně na gymplu mezi svými. Taky je tam legrace víc než dost.
