Rodinný Penzion Na Vyhlídce najdete v srdci Národního parkuČeské Švýcarsko, přesněji ve vísce Mezná. Ta je vstupní branou do nejkrásnějších míst Českého Švýcarska, do Edmundovy (Tichá soutěska) a Divoké soutěsky, které se nacházejí v údolí říčky Kamenice nedaleko Hřenska. Co by kamenem dohodil je to také k Pravčické bráně, největší přirozené skalní bráně na kontinentu.
Tak daleko až k Pravčické bráně jsme se ale nedostali. I když to stále patří mezi můj životní plán. Za to jsme si dopřáli jízdu na lodičce Edmundovou stezkou. Převážel nás příjemný pán, který nás celou cestu zásoboval vtipným komentářem okolní scenérie. Dokonce mi nabulíkoval, že když se pocákám vodou ze zázračného pramene, tak omládnu. Stále čekám. Ale pohled na umělý vodopád byl hezký, vodu prý dodávají Němci a provázek Češi, proto také teče tak krátce. Na konci tohoto setkání sklidil veliký aplauz a úsměvy všech cestujících.
A pak jsme šli a šli. Bylo horko k padnutí a při pohledu na kopec, který nás čekal, na mě šly mrákoty. Ty šly zřejmě i na mého synáčka a to doslova. Nahoru jsme až nedošli, protože najednou zblednul a začal tíživě dýchat. Jejda, kdepak máme Buvental? To je nyní novinka na trhu, prý je lepší než náš starý známý Ventolin. Ale copak? Maminka ukolébaná příznivým zdravotním stavem poslední dobou najednou znejistěla….Táta nás zachránil. Vytáhl z kapsy svůj starý dobrý zachraňovák a dál synáčkovi zplna dýchnout kortikoidového spraye.
Hurá, vrchol kopce se n nás již usmívá a spolu s ním i příjemná hospůdka. Naše záchrana. Auto je daleko a je nám jasné, že dnešnímu putování po horách je již konec. Statečný táta se rozhodl, že na nejbližší jedoucí autobus dojde pěšky, ten ho doveze k našemu převážedlu a pak pro nás přijede. Je rozhodnuto.
V restauraci Na vyhlídce je příjemný chládek. A nejenom to. Jsou tam příjemní lidé. Původně jsem myslela, že koupím jenom pití a nějakou sušku k tomu, leč synáček se nedá odbýt. „ Mami, chci svíčkovou.“ Na můj dotaz, jestli je možno dostat svíčkovou bez masa ( a to snad měli s králíkem), se nejdřív pán ošije, že neví, jak to udělá s počítačem. Ale je hodný, za chvíli mi přijde říct, že to jde. Všechno jde, když se chce.
„ To víte, šli jsme do kopce, a klukovi se udělalo špatně.“
Personál má pochopení pro zdrchanou matku a jejího bledého synka a kromě svíčkové přináší i laskavé slovo. A nejenom to. Přijde dokonce i sám pan kuchař a osobně přináší Kryštůfkovi lžíci, aby si lépe mohl vyškrabat omáčku. Ten se uculuje, a když ho kuchař pohladí po hlavě, hned se mu začne lépe dýchat. A copak se dává dětem, když je tíží nedostatek vzduchu? No jasně, lízátko. Je tam obrázek Spejbla a nad ním je nápis Hurvínek. To nechápu. Asi nějaká série, či co.
Tímto bych chtěla poděkovat personálu restaurace Na vyhlídce, který nás ve svých prostorách obsluhoval dne 7.7.2014 a kromě vynikající svíčkový jsme dostali pohlazení a lízátko.
Na konci toho dne mi Kryštůfek řekl: „ Mami, ráno jsem si přál svíčkovou a splnil se mi sen.“
A já můžu dodat. „ I mě se splnil sen. Na vlastní oči jsem viděla, že laskavý a hodní lidé ještě nevymřeli.“
