Jsme ve vesmíru sami?

Kdo by to byl řekl. Není to tak dávno, co jsem se vlastní rukou dotýkala skutečného Měsíce na výstavě kosmonautiky Gateway Space v Praze a až mě mrazilo při pomyšlení nad tím, co vše je dnes možné.  

Věci nedávno ještě zcela nemyslitelné se staly věcmi reálnými a my si jen tak klidně chodíme po výstavách a už se ani nepozastavíme nad tím, že se klidně můžeme dotknout  hmotné věci  vzdálené 384 400 km od Země.

Asi to není jenom tak, dotknout se Měsíce. Pak se vám klidně může stát, že vám osud přivede do cesty člověka, který je s výzkumem Vesmíru pevně spjat a jehož pozemská sláva hvězd se dotýká. Nu, ano, nepletete se, sám Jiří Grygar osobně. Náš významný český astrofyzik a astronom a autor více než dvou set odborných prací i celé řady populárně naučných knih a vzdělávacích pořadů.

Jak jinak. Stejně jako Neruda, který věnoval svoje Písmo kosmické lidu podřipskému, i pan Grygar věnoval svůj čas a šarm stejnému lidu prostřednictvím přednášky na téma „Jsme ve vesmíru sami.“

Ať tak, či onak, moje mozkové buňky poskočily radostí nad přívalem nových informací a zejména sdělením, že skutečně žádní mimozemšťané nebyly dosud v našem čase a prostoru objeveni. Jak pan Grygar sám přiznal, tak tady už nikdo žádné mimozemšťany nehledá, protože s nimi to vypadá vážně bledě.

Ale vraťme se k našemu významnému básníkovi Nerudovi, jehož uměleckou činnost pan Grygar obzvláště zdůraznil. Stejně tak, jako Jules Verne ve svých románech předstihnul svojí dobu, tak i Neruda dokázal předvídat a umělecky ztvárnit věci, o kterých se později potvrdilo, že jsou skutečně pravdivé. Budí to samozřejmě úctu a obdiv, ale co když se nějaký neposedný marťánek naboural do CNS významných jedinců, kteří měli tu schopnost ztvárnit vize budoucnosti do psaného projevu?

Kdepak! Pan Grygar vehementně všechno popírá, je přeci vědec.

Na závěr přednášky je čas a prostor pro otázky kladené přímo na tělo.

1. Je vesmír nekonečný?

„To nevím. O tom rozhodují čísla, a ty jsou nepřesná. Vesmír nedává odpovědi.“

(tak nejenom Vesmír, ale i vědci tápou)

1. Co bylo před Vesmírem?

„Nebyla otázka před.“

Jako příklad použil citát sv. Augustina, když se ho ptali, co dělal Pán Bůh před tím, než vznikl svět. „ Vymýšlel peklo pro ty, kdo vymýšlí tyto otázky.“

Jistě, kdo jiný. Děti stále vymýšlí nové a nové otázky. Patří to k jejich dětskému světu, stejně tak jako zvídavost a touha po poznávání nových věcí. Pan Grygar to připodobnil pohádce, kdy se jednomu draku usekne jedna hlava a hned mu narostou tři nové.

Zvláštní. V průběhu celé přednášky jsem ani jednou neslyšela, že by o něčem tvrdil,  že je to lež, fikce, nebo snad bohapustý výmysl. Vždycky jenom řekl : „ To je jenom pohádka“

I k teorii Velkého třesku jsme se nakonec dostali. Podle výpočtů se uskutečnil před 13,8 mld.lety a skutečný život na zemi je starší více než 3 mld let. U nás doma ale proběhl Velký třesk a počátek nového života právě dne 22.5. , ale ne v roce 2015, kdy mi pan Grygar napsal toto datum do jedné z mnoha jeho knih, ale v roce 1997…

Tak to se mi narodila moje milovaná dceruška a tím se stala středobodem mého Vesmíru.

Ach což ta láska mateřská
přes časy, přes hrob hoří,
neumrazíš jí na horách,
neuhasíš jí v moři!