Nebojte se, změnit svůj svět. Nebojte se uskutečnit zázraky, měnit své sny ve skutečnost a mít tak možnost žít své sny v reálném světě. Obohatíte tím nejenom sebe, ale i své nejbližší a tím i celý váš svět. Nebojte se chtít pro sebe to nejlepší, naplno prožít svůj život tak, jak se má. Nebojte se milovat a být milován.
Věřte, nevěřte, život je stvořen pro lásku a pro bohatství v něm skryté. Nevěříte, bojíte se, máte obavy? A co když Vám nyní povím příběh, příběh ze skutečného života. Příběh, který dokazuje, že když má člověk víru, naději a lásku, že všechno překoná a jeho život promění se v nekonečnou pohádku.
Jistě znáte pohádky o tom, jak chudá holka ke štěstí přišla. Znáte to z televize, z knížek, z časopisů, všude se o tom píše. Každá malá holka touží po tom, prožít si svůj sen, sen o tom, jak přijede princ na bílém koni a promění jí v princeznu. A co když ta malá holčička přijde o tatínka.. Co když pozná, že hrdina jejího života odešel do míst, odkud již není návratu, co si má počít? Zbydou jí jen oči pro pláč a sny…sny o tom, že jednou, jednou se vše zlé v dobré obrátí a ona bude opět milovanou princeznou svého prince. A bude milována, bude obletována, bude vynášena do nebe a každý jí bude mít rád. Tak si to přeje, ta malá holčička s blonďatými kudrnatými vláskami a modrýma očima, holčička, co vypadá jako andílek a přesto má v duši černou díru, díru, jenž jí táhne k zemi a dusí ji.
A pak se to stane. Stane se zázrak zázraků. Sama si najde fotografku, ženu a matku, ženu, jenž sama prošla bolestí a tak má dar vidění. Hned, jak pozná mojí dceru - pochopí a uvidí. Ano, to je ona! A pak si klidně napíše na svůj facebook : „ Simoně Krainové už odzvonilo, ale je tu nová, a možná ještě krásnější? Co myslíte? Jmenuje se Kristýnka.“
A je to tady! Sen se mění ve skutečnost a moje milovaná dceruška stojí v záři reflektorů. Zatím tam jsou tři fotografové, zatím ještě není slavná, zatím je na počátku své dlouhé životní cesty. A jsou tady fotky, fotky, při nichž se člověku tají dech nad krásou ženského mládí. Nad krásou, při níž se člověk skloní k zemi a tiše vzdechne – „Ach, ta je nádherná“
A je tady i její máma. Máma, jenž jí přenesla přes bolest nejvyšší. Máma, jenž jí život dala a celý život jí věnovala. Obyčejná máma, máma, co má starosti a strach, strach o to nejcennější, co má. A tak ta máma píše pohádky, píše básničky, píše si vlastní život. Je to máma pyšná a hrdá na svojí dceru, ano, to je ona, moje dcera Kristýnka. Světe, div se!
Ale je to i máma nezbedná. Nedá si pokoj. Sama se rozhodla, že bude psát pohádky a žít v pohádce. A tak je hledá. Hledá hodné kouzelné dědečky, hledá smysl života, hledá dobré skutky a dobré lidi. Proč ne, každý hledá něco jiného. Ale i v tento den, den plný zázraků, div a kouzel to nalezla. Seznam je seznam, plný negativních zpráv, ale i dnes měla štěstí. Další splněný sen. Článek má název „Rom z Liberce splnil si sen. Stal se policistou v Británii.“ Proč ne. Když si Týna může plnit své sny, proč ne Rom z Liberce. A říkají mu tam „pane“ a respektují ho.
A je to tady. Moje kniha, kniha mého srdce. Moje úvaha z kurzu věnujícího se péči o dítě v této společnosti. Můj kurz, kurz , na který mám certifikát a který mě obohatil o spoustu nových poznatků a přidal mi smysl mého života. A nejenom smysl, i praktické dovednosti užitečné pro život.
Respektovat a být respektován.
