Toužili jste někdy nahlédnout do kosmu, nebo se přímo stát kosmonautem? Zrovna nedávno jsem objevila v učebnici Prvouky pro třetí třídy, že můj milovaný synáček probírá planety a celý Vesmír k tomu. Věrna k učení J.A.Komenského „ Škola hrou“, rozhodla jsem strávit jedno sobotní odpoledne na Holešovickém výstavišti, kde nyní probíhá přímo fascinující výstava o vstupu lidstva do Vesmíru GATEWAY TO SPACE.
Ještě dřív, než jsme se vydali přímo do útrob pavilónu, poctili jsme návštěvou nedaleké MC Donald. Mimozemské potvory zřejmě vycítily, že hodláme poznat Vesmír ze všech stránek a objednávaly si u pultu svoje meníčko. To jsem netušila, že i ve Vesmíru se živí hamburgery a hranolky. S Kryštůfkem to ani nehnulo : „Mami , to je přeci Darth Vader“. Ten byl obklopen skupinou svých vojáků a tak jsem se smířila s tím, že v Praze je možné naprosto vše. No, nemůžu za to, že zrovna tento den byl DEN STAR WARS v Praze.
Svoje sídlo měli o kus dál. Byla to taková zvláštní železná stavba, kromě mimozemšťanů tam bylo i dost pozemšťanů a ti je okukovali, fotili se s nimi, a když dostali hlad, tak se šli občerstvit a děti daly do dětského koutku. Tam ale Kryštůfek nechtěl, těšil se na ty rakety.
Jak se nám to hezky napojilo. Ukázka toho, jak si lety do Vesmíru představují filmaři ve Star Wars, byla viděna i na této výstavě. Kromě toho ale i střípek historie, jak si lidé dobývání Vesmíru představovali kdysi. Hned na začátku byl k vidění známý dělový náboj s kabinou pro fiktivní kosmické průzkumníky, který byl postaven podle ilustrací z románů Julesa Vernea Ze Země na Měsíc. Kdo by to byl řekl, že nemožné věci v jeho době se o pár let později stanou věci reálnými. Taky mu to nikdo nevěřil.
Vzpomínáte na Lajku, prvního psa ve Vesmíru? Tak Američané k tomuto účelu cvičili opice a součástí výstavy bylo i zvláštní zařízení, ve kterém se připravovaly na svůj let do Vesmíru. Při pohledu na něj si asi každý soudný člověk řekne, že nic moc pro tu opici. Třeba se jí dostalo posmrtné slávy.
Vůbec nejcennějším artefaktem na celé výstavě byl autentický kámen z Měsíce. Konečně jsem spatřila něco, co nepochází z našeho světa a kromě toho jsem se ho mohla prstem dotknout. Ten pochází z letu Apolla 15, konkrétně z úpatí Hadleyova kopce. Stát nohama na pevné zemi a přitom se dotýkat měsíce je vskutku impozantní věc.
Kryštůfek měl oči navrch hlavy a nevěděl, kam se dívat dřív. K vidění toho bylo víc než dost, jako připomínka prvních počátků byla umělá družice Sputnik, kosmická loď Vostok, nosná raketa i skafandr prvního kosmonauta Jurije Gagarina. Skafandrů tam bylo víc a americký skafandr dr.EMU, který je určený pro výstup do volného kosmu, byl v tomto případě propůjčen k tomu, aby se v něm lidé fotili. Proč ne, taková příležitost se jen tak nenajde.
Jedním z největších exponátů byla vesmírná stanice MIR. Vzhledem k tomu, že pobyt v ní přibližuje pocit, který zažívají kosmonauti ve volném Vesmíru jsme tam dlouho nepobyli s tím, že je nám tam nějak divně.
Celou prohlídku jsme zakončili frontou na interaktivní exponát. Zařízení nazvané Multi – Axis Trainer jsem zamítla hned při pohledu na to, jak se tam lidé točí jako nudle v bandasce. Zcela postačující byl letecký pilotní simulátor stíhačky F- 15.
„Místo toho, abychom říkali, že vesmír byl stvořen a že možná jednou zanikne, bychom měli jen říkat: Vesmír je.“
