Zamyšlení nad progresivizmem.

Původní progresivizmus je z přelomu 19. a 20. století. Jedná se o filozofický, politický a sociální směr, jehož původním cílem bylo zlepšení společnosti pomocí reforem a pokroku.

Ve svých počátcích dosáhl určitých úspěchů na poli pracovního práva a emancipace. Hrál i určitou roli při regulaci obrovských podniků. Často se prolínal s ideologií sociální demokracie a dalších levicových hnutí.

Z počátku stavěl na určitých principech, jako je pokrok a změna. Vývoj společnosti lze pozitivně ovlivňovat reformními opatřeními.

Sociální spravedlnost. Sociální, ekonomická a politická rovnost i za cenu zásahů státu.

Progresivizmus prosazoval racionální a vědecký přístup k řešení problémů.

Progresivisté zastávali názor, že vlády mají odpovědnost za zajištění obecného blaha.

Progresivisté kladli velký důraz na občanskou angažovanost, jako účast ve volbách, velkých politických a společenských akcích atd.

To se ovšem v posledních zhruba 20. letech rapidně změnilo. Progresivizmus se odklání od obecného blaha a pokroku k jednotlivostem. Progresivizmus je čím dál tím více zneužíván jako zástěrka. Různé skupiny ho používají k dosažení cílů, které nemají nic společného s obecným blahem.

Typickým příkladem je politická korektnost. Politická korektnost je zneužívána prakticky jakoukoliv stranou, nebo zájmovou skupinou snažící se omezit svobodu projevu. Vyvolává atmosféru strachu a nejistoty v akademických institucích. Vede k autocenzuře. Je většinou prosazována agresivní aktivistickou skupinou. Důvody bývají povrchní, někdy i směšné, jedná se hlavně o pocity. Menší lidé a tím nemyslím lidi trpící nanismem, se mohou cítit dotčeni názvem oddělení malých velikostí. Ovšem progresivistický název oblečení pro osoby vertikálně znevýhodněné???

Dalším nesmyslem je vyřazování knih z knihoven, často klasických děl, o kterých si progresivisté myslí, že mají nevhodný obsah. (Dobrodružství Huckleberryho Finna Mark Twain) To vede od zákazu knih popisujících reálie určité doby, k přepisování dějin. Odtud je opravdu kousek ke klasické cenzuře a potlačování názorů. Přitom vědecká praxe vedoucí k pochopení dějů odehrávajících se v minulost, je zkusit vidět je v kontextu s myšlením, znalostmi a názory v té době převládajícími. Nejedná se o souhlas nebo schvalování, ale pochopení. Zákazy vedou k nevědění, a tedy pravděpodobnosti opakování. Kdo profituje? Populisté a radikální frakce využívají situaci k radikalizaci diskurzu a překrucování faktů ve svůj prospěch.

Firmy ve svých reklamních kampaních dost často zneužívají některé progresivistické myšlenky, ale jejich praxe je diametrálně odlišná. Typickým příkladem je Greenwashing, firma zdůrazňuje, že obal je z recyklovaného materiálu, ale zamlčuje, že na obsahu má značný podíl dětská práce.

Sociální inženýrství. Přehnaný důraz na sociální spravedlnost a vnucování opatření, která naopak vedou k polarizaci společnosti.

Démonizace oponentů. Progresivisté mohou označovat lidi s odlišným názorem za nepřátele pokroku. Druhá strana je prohlásí za lháře a místo smysluplné diskuze tu máme agresivní a nenávistnou potyčku.

Progresivizmus je ovšem i často zneužíván. Některé progresivistické ideály jsou překrucovány a manipulovány tak, aby se lidé domnívali, že progresivistům jde o něco jiného (uchopení moci) než o pokrok.

Nenávistné projevy jak progresivistů, tak jejich pravicových oponentů, zvyšující se agresivita a pokusy o diskriminaci vede k politickému zneužití. Lze pozorovat zvyšující se snahu o cenzuru a potlačování názorů.

Ekonomické dopady a ekonomická manipulace. Progresivisté se zaměřují více na ideologii než na ekonomickou efektivitu. To často vede k plýtvaní s prostředky na neefektivní programy, které neplní zamýšlené cíle. Prostředky bývají často i zneužívány.

To všechno napomáhá populistům, ti využívají polarizace ve společnosti vyvolané extrémním progresivizmem a jeho stejně extrémními oponenty, k nabízení zdánlivě jednoduchých řešeni. To jim pomáhá získávat podporu a hlasy ve volbách. Jejich následné vládnutí většinou vede ke zvýšenému zadlužení a bující korupci.