Víly

Když se člověk večer dívá na hořící polena v krbu, a ještě navíc má v ruce skleničku dobrého vína, je možné vidět ledacos. Ono se dá potom i ledasčemu uvěřit.

Víly

Na pohanském palouku mají rej víly

Průhledné, bílé, modré, zelené

Bytosti, jež mě od dětství provázely

Ty hodné, ty matoucí, ty pomocné i ty zlé

xxx

Žínky, lesní víly, léčitelky s rusými vlasy byly i věštkyně,

na nebi sokoli nebo labutě, na zemi vlci, koně či laně.

Zlé jezinky poutníky z cesty svedly a do bažin je vlákaly

Šeredné divoženky lidem děti kradly a své jim podstrkovaly

Trestaly ty, co v poledne na poli pracovaly a děti unášely Polednice

Meluzíny v komínech naříkaly na hrobech zas kvílely Větrnice

Rusalky se o prameny, řeky a jezera staraly, krásné to Vodní víly

Sudičky vždy ve třech k novorozenci chodily budoucnost mu přisoudily

xxx

Maminka mi o nich četla v pohádkách

někdy jsem se i bál

Později jsem se jimi opájel v operách

jejich existenci jsem se smál

xxx

Chtěl jsem je nechat odejít

jsem racionální člověk našich dnů

Byla by škoda na ně nevěřit

byla by škoda zbavit se snů