Vedro II.

Vysává z člověka poslední kapku síly. Trvá již dlouho a oblbuje, sálá mezi domy, pot teče do očí, lepí vlasy k lebce a oblečení k tělu.

Vedro II.

Žár jak v poledne na Kalahari

Mozek jak usmažená vajíčka

Na tahle vedra jsem už starý

V polovyschlé řece pluje ponorka

xxx

Jak cínový vojáček se roztékám

v keramickém tavicím tyglíku

Vedrem se dusím, žárem zalykám

Bublám jak guláš v trempském kotlíku

xxx

Lehl jsem si do stínu pod strom

Bylo to, jak lehnout si do louže

Obalený mouchami jak navinulý meloun

Oblečení po potu, jak po ledu klouže

xxx

Přichází noc, je bez úlevy

Žhavá a temná jak pohádkové peklo

Kotle s vroucím olejem hrůzné výjevy

Kéž by se mi alespoň o ledu zdálo

xxx

To dlouho trvající vedro je již únavné

Z počátku vyvolávalo erotické nálady, teď vražedné