Stromy pláčou

Listopad je podivný měsíc, krásně barevný i jednotvárně šedivý. Vlahý i vlezle sychravý. Zamyšlený, k zamyšlení nutící i otravný.

Stromy pláčou

Stromy pláčou studené slzy za své listí,

listí se pod nimi ukládá k tlení.

Holé větvičky z větví smutně visí,

kvílení větru pěje loučení

xxx

Duše nesmutni, je to jen k spánku ukládání.

Proč je mi tedy tak chladno?

Příliš to připomíná umírání.

Nerouhej se a věř, že přijde jaro.

xxx

Ve starci žije dítě a bude ho hřát sníh.

Přemáhá mě truchlivá melodie,

však zazvoní zvonky na saních.

Tak ať si pláče ta věčná nostalgie.

Xxx

Nedá se nic dělat,

je listopad.