Stará fotografie (Posledniny sonet první)

Taky se Vám někdy stává, že si při pohledu na starou fotku vybavíte příběh, u kterého si nejste jisti, jestli je to pravda, nebo smyšlenka? Sonety, další podsekce poslednin

Stará fotografie

(Posledniny sonet první)

Onehdy jsem našel starou fotografii.

Je focena v zimě, všude kolem sníh.

Jsem na ní já, už ne mladík, sedím na koni,

rozhlížím se, v očích touhu a hřích

xxx

Patří mi svět a všechny jeho slasti.

Patří mi i ženy, které po něm chodí.

Hlavně ty, jež po růžích a heřmánku voní,

všechny, co přináší mi radost a štěstí.

xxx

Nepatří mi čas ten jeho spěch a chvat.

Patřila mi jen chvíle, kterou jsem mohl užívat.

Dělal jsem to zuřivě, užíval si jako blázen.

xxx

Je to pravda, byl jsem to opravdu já,

nebo se dědkovi při sklence whisky něco zdá?

Je čas vrátit se z oblaků na zpět na zem.