Sonet dvanáctý

Sonet může být i pouhá hra se slovy, nebo tak může vypadat. Může to být i pokus vyznat se ve svých pocitech a touhách. Město a tužby.

Sonet dvanáctý

Šel po chodníku, přešel na druhou stranu ulice

Nevěděl, kam jde, ani proč, byl ale krásný den

Za chvíli přeběhl zpět, bylo tam víc slunce

Byl to milovník příběhů, tajemství, obdivovatel žen

xxx

Když se vracel, byl již pozdní večer, svítily lampy

Co to bylo za den, že na ulicích bylo plno lidí

Vnímal ten ruch, to hemžení, vůni z restaurací, ženy

Nešel domů, smutné a pusté bylo místo, kde bydlí

xxx

Rozhodl se, že celou noc od nikud nikam prochodí

Na něco k pití do nějakého baru možná zabloudí

Nebo se bude dívat, jak si vítr pohrává se sukněmi

xxx

Nepoznával svoje město, bylo tak veselé, rozesmáté

Něco snědl, zaplatil a vyšel ven, bylo okolo desáté

Na nábřeží se rozhodl, noc zakončí v náručí ženy