Orel z Dračích hor

Člověk má někdy neskutečné představy. Je to únik z nudné reality, nebo nějaká primordiální touha? Nevím a nedozvím se.

Orel z Dračích hor

Mám strach z výšek, a přece mě to na okraj táhne

Často jsem se držel zábradlí a na okraji stál

Na okraji balkónu, rozhledny, na vysoké skále

Co kdybych skočil sám sebe jsem se často ptal

xxx

Je to neskutečný pocit nutkání a strach, hloubka vábí

Násilím se odtrhnu, odcházím, co se náhle otočit

rozeběhnout se a splnit si to nesmyslné přání

Skokem plavmo přes zábradlí do toho prostoru skočit

xxx

Skočit a letět jako orel v Dračích horách nad propastí

Ne padat jako kámen k zemi a o skálu se rozbít

Viděl jsem ho neslyšně plachtit, jak letěl za kořistí

Doufám, že budu létat, vládnout nebi, nechci se zabít