Odvržení

Netruchli a neplač pro něco, co nelze vrátit. Netrap se pro to, že ti chce někdo ublížit. Život přece nabízí tolik krásy.

Odvržení

V kopřivách leží u Božích muk

použitý, vyždímaný, pohozený.

Tam, kde kvete jetel fialový

a na louce roste statný buk.

Pod bukem zvoní dívčí smích.

Jinému teď hladí tváře, vlasy,

nabízí mu plody svojí krásy.

Baví jí to ubližovat, nevidí v tom hřích.

xxx

Je to hravost je to krutost,

baví jí to neúprosné dělení.

Ten smutek v očích jí dělá radost

větší než to nestoudné svádění.

xxx

Z ostropestřce mu věnec vije

opatrně mu ho do vlasů vkládá.

Do vlasů, které hladívala ráda

nastraží teď trny ta zmije.

Kdo ho sundá, ten vlasy vyrve.

Věnec pomsty za odhozenou lásku.

Zbytečná bolest za nehodnou krásku.

Netruchli, stříbrný měsíc opět vyjde.

xxx

Nevracej se a nepaběrkuj

Horký dech je na obzoru.

Běž, utíkej, zas se raduj

užij si nového žáru