Oceán

Oceán mě vždy fascinoval, jeho klid, mohutnost a nedozírnost. Jestli mi něco opravdu chybí, tak je to postání na břehu oceánu. Ten klid v duši.

Oceán

Tak obrovský, nedozírný, nepochopitelný

kolébka života i hřbitov mnohých

živitel davů, zabiják lodí i lidí, nepřemožitelný

romantika kluků, lákadlo dálek neznámých

xxx

Někdy azurový, někdy smaragdový, někdy černý

láká tě do své náruče, aby tě pokolébal, pohřbil

ve tmě tě unáší od světel tou krásnou nocí letní

do ucha ti šeptá, svůdně tě přemlouvá, abys zbloudil

xxx

A jsi na starém korábu v rukou cutlass a bambitku

na škuneru objevitele pod hvězdami, které ho vedou

prožíváš pirátské nalodění, řež a přestřelku

plavíš se neznámými vodami nacházíš a mapuješ zemi novou

xxx

Jako samotný ďábel moře vyje, skučí jak raněný pes

jak mořská víla hladí, jak siréna svádí, jak milenka šeptá

na jedné vlně letíš až ke hvězdám, abys na druhé do pekla kles

jak šeredná babizna tě hubeným hnátem a kostnatou rukou láká

xxx

Mrazem a ledem drtí vše, co polapí, ledový vítr ti do morku proniká

žhavým sluncem ti kůži spaluje, uprostřed vody tě trápí žízní

překrásnou podívanou, širokou cestu z hvězd ti připraví noc chladivá

tou nevypočitatelností, nádherou i strašlivou hrůzou tě oceán trýzní

xxx

záplavou barev a vůní tě uchvátí

spoutá, zajme a nikdy nevrátí