Krása obyčejného dne

Ne vždy svítí sluníčko, ne vždy je teplo. Často prší, fouká vítr, nebo mrzne a sněží. To neznamená, že není krásně, žijeme, a to je krásné samo o sobě.

Krása obyčejného dne

Docela pod mrakem

a trochu fouká.

Jdu domů s nákupem

pes na mě štěká.

Barvy podzimu

jsou skryté za oparem.

Jen tuším tu nádheru

za rozmazaným tvarem.

Bradu zabořenou do šály

trochu spěchám.

Tváře se zahřály,

takové dny znám.

Nejsou hezké

ale mám je stejně rád,

jak ty krásné.

Je přece listopad.

Je to všední den

takové je žití.

A nějakým zázrakem

je ten nejkrásnější.