Johana z Rožmitálu

Jediná česká královna pocházející z českého panského rodu. Manželka Jiříka z Kunštátu a Poděbrad, českého krále, který také jako jediný pocházel z české šlechty.

Johana se narodila okolo roku 1430 do starobylého českého panského rodu Lvů z Rožmitálu a na Blatné. Lvové z Rožmitálu byl katolický rod. Její otec zemřel, když byla ještě miminko, kdy zemřela její matka není známo. Navzdory tomu se jí dostalo dobrého vzdělání, mluvila několika jazyky. V době jejího dospívání se o ní staral její o pět let starší bratr Jaroslav Lev z Rožmitálu.

Po smrti své první ženy Kunhuty ze Šternberka potřeboval Jiří z Poděbrad matku pro své děti a hospodyni pro domácnost. Na radu Jaroslava Lva z Rožmitálu si zvolil jeho sestru Johanu. Sňatkem z roku 1450 získal více než macechu pro svých sedm dětí. Získal partnerku, jejímž prvním a nemalým vkladem bylo to, že byla katolička. Utrakvista Jiří, který měl velké politické ambice tím dával najevo české katolické šlechtě svoji náboženskou toleranci. Johana byla vzornou matkou, která se starala stejně dobře o vyvdané děti jako o pět vlastních, které Jiřímu porodila. Všechny se bohužel narodili před tím, než se Jiří stál králem, a proto neměli dědičné právo na trůn. Johana se snažila o dalšího potomka i po korunovaci to, že se to nepovedlo, byla spíše vina neskutečně obézního a nemocného krále Jiřího.

Johana byla nejen vzornou matkou, ale i dobrou rádkyní. Stála za Jiřím ve všech jeho rozhodnutích, třeba, když Jiří jako hejtman Boleslavského kraje v roce 1448 přepadl a dobyl Prahu. Po porážce Katolické opozice v roce 1452 porazili táborské radikální husity. V roce 1452 byl zvolen zemským správcem Ladislava Pohrobka. Když v roce 1457 Ladislav zemřel, čelila obvinění, že ho zavraždila, aby usnadnila Jiřímu cestu k trůnu. Jedno z obvinění tvrdilo, že převlečena za uherskou šlechtičnu ho sváděla a když ji odmítl, podala mu polovinu jablka, které rozřízla nožem po jedné straně potřeném jedem. Dnes víme, že Ladislav zemřel na akutní leukémii. Johanka byla konzervativními utrakvisty obviňována z různých prohřešků. Marnivosti, jako královna měla vlastní dům, nevěru s nevlastním synem Viktorínem atd.

Svojí prací mezi českou katolickou šlechtou Johana přispěla ke zvolení Jiřího českým králem. Po své korunovaci nadále svému manželovi radila a pomáhala. Byla i iniciátorka sňatku Matyáše Korvína a Kateřiny z Poděbrad v roce 1463, Kateřina bohužel zemřela již roku 1464 a Matyáš se ukázal být nevděčným a prolhaným zetěm. Byla i iniciátorkou evropské cest vedené jejím bratrem Jaroslavem Lvem z Rožmitálu podniknuté v letech 1465 až 1467, ke které mu vydala průvodní glejt. Cesta měla propagovat Jiřího plán na porozumění mezi evropskými vládci. Cesta sice proběhla zdánlivě úspěšně, ale kromě slibů nepřinesla žádné výsledky. Papež Pavel II roku 1464 prohlásil Jiřího za kacíře a uvrhla Čechy do klatby. Klatba se vztahovala i na Johanu přesto, že byla katolička. Jako důkaz její rozhodnosti a odvahy lze považovat její zákrok proti záludnému Matyáši Korvínovi v roce1470. Korvín využil Jiřího nepřítomnosti a vtrhl do Čech. Johana svolala zemskou hotovost, postavila se do jejího čela a Korvína téměř bez boje z Čech vytlačila. Krátce na to roku 1471 umírá král Jiří.

Jako vdova se Johana neuchýlila do ústraní, ale pokračovala v politické činnosti. Pomohla prosadit na český trůn kandidáta zvoleného jejím manželem Vladislava Jagellonského. V počátcích jeho vlády mu byla i rádkyní. Ještě než se v roce 1473 stáhla do svého věnného města Mělníka, zahájila zemský sněm v Benešově, kde připomněla politický odkaz svého zesnulého manžela.

Královna vdova Johana z Rožmitálu zemřela 12. listopadu 1475, prameny se neshodují v tom, kde byla pohřbena.