Jezdili jsme do Kruger parku. V (Lvi)

Král zvířat a neuvěřitelný lenoch. Proleží až 20 hodin denně, z toho 16 hodin prospí. Loví hlavně lvice, ale první žere vůdce smečky, dominantní lev.

K čemu je tedy lev dobrý. Smečku vedou tři až čtyři dominantní lvi, většinou bratři nebo bratranci. Jejich úlohou je ochraňovat území smečky, zásoby potravy a lvíčata. Lovu se účastní pouze jeli potřeba jejich váha. Smečku může vést i samotný dominantní samec. Ve smečce bývá 10 -12 příbuzných samic a jejich mláďata. Smečka mívá stejného vůdce 3 – 4 roky, po té buď odejde sám nebo je vyhnán koalicí toulavých mládenců, většinou bratrů. Noví vůdci nebo vůdce většinou zabije nejmladší lvíčata. Lvi se páří v kterémkoliv období roku záleží na plodném období samice. Páření trvá několik dní a provázejí ho docela ostré souboje. Lvi se páří 20x až 40x denně. Teď několik setkání.

Lvy člověk musí hledat, velmi dobře splývají jak se savanou, tak s křovisky. Lidé si většinou vyměňují informace o tom, kde leží nějaká lví smečka. Jednou jsme narazili na lvy, když jsme to nečekali a ani nechtěli. Pokaždé když jsme, byli v Kruger parku s návštěvou jsme ji brali k pamětní desce paní Eileen Orpen. Deska je umístěná na skále, ke které se dá přijet po pohodlné cestě. Vždy jsme zastavili u kraje cesty, přečetli si nápis, který děkoval paní Orpen za darování rozsáhlých pozemků, protáhli se a odjeli. Ani tentokrát to nebylo jiné, tedy do okamžiku, než jsme dočetli nápis. Naše návštěva se nás v tu chvíli optala: „A ty lvi támhle pod tím křovím jsou v pořádku?“ Podíval jsem se směrem, kterým ukazovala a ztuhl jsem. Pod křoviskem ani ne deset metrů od nás se povalovalo asi pět lvic. Potichu jsem všechny požádal, aby se pomalu vrátili do auta. V autě jsem návštěvě vysvětlil, že tohle se nám ještě nikdy nestalo. Jezdili jsme na tohle místo i nadále, ale dříve, než jsme vystoupili jsme se pečlivě rozhlédli. Další návštěvou, kterou nechával nebezpečná zvířata v klidu, byl můj otec, tedy dokavad jsme je pozorovali zpovzdálí. Názor změnil, když jsme přijeli k mrtvé žirafě, kterou si zpod stínu blízkého křoviska hlídala smečka nažraných lvů. Byl to impozantní pohled, dominantní lev byl opravdu velký s mohutnou hřívou, který občas otevřel oči a zařval. Pravděpodobně dával okolí najevo, že není vhodné se k jeho kořisti přibližovat. Vypadalo to, že to prozatím funguje. Nezahlédl jsem žádné hyeny nebo šakaly. Jediní, kdo toto varování ignorovali, byli supi. Postávali vpovzdálí, jen jeden se odváži a ze střev válejících se na silnici kus uklovl a táhl ho pryč. Pozorovali jsme smečku as půl hodiny. Lvi i lvice povětšinou spali nebo se jen tak povalovali. Lvíčata si troch hrála a trochu se prala, ale ne nijak vehementně. Bylo poledne a na nějakou výraznou aktivitu bylo přílišné vedro. Většinou když vidíte velké zvíře v Kruger parku je poseté klubáky. Ne tak lvi, leopardi a hyeny, tato zvířata jsou natolik pružná. Že si dokáží svým drsným jazykem odstraňovat parazit z celého těla. Na míst se začalo sjíždět více aut, turistický telegraf opět zafungoval, tak jsme odjeli.