chudáci lidi, na které se ona voda valí...

Znám to, zažil jsem to v roce 2002, dílnou jsem jezdil na kánoi. Jak to vypadá u tebe?

Vašek

Ano, ano. Lákalo mě to ven, když stromy cloumal silný vítr a z oblohy padaly prudké proudy vody. Necítila jsem strach, nebyla jsem v přímém ohrožení jako jiní. Naplno jsem ale vnímala, kdo je tady pánem. Obloha se protrhává a místy už je zase vidět tak krásná azurově modrá. Díky za báseň, Vašku.

Jsme tááákle maličcí. U nás i nadále mraky.

Vašek

To je trefné, Vašku.

Dík za přečtení Honzo.

Vašek

Těším se na tvé verše jako na rumovou pralinku. Třicet vteřin na přečtení, ale chuť na jazyku ještě dlouho zůstává

Děkuji Vildo a trefil ses, piji rum.

Vašek

A chč... a chč...

Vašek

Hlásím, u mě dobrý! Jsme na kopečku. Cítím se všemi, které to neštěstí potkalo

Tak to jsem rád.

Vašek

Hrůzné horko-hrůzná voda...jen nezapomínat na rozvlněné ženské boky...

To také patří k životu. Dík Michaeli.

Vašek

Za báseň Ako všetko aj dážď je dobrý sluha a zlý pán.

Oheň zastavíš vodou, ale čím zastavíš vodu, je to hrozná síla.

Vašek

Vašku, jak příznačné pro dnešní dny. Fotky a videa z nejvíce postižených míst jsou smutné a děsivé.

Nejhorší je ta bezmoc.

Vašek