Adventní zima

První dvě věty jsem použil jako komentář v diskuzi k nádherným fotkám Marka Trizuljaka. Pak se mi zdálo, že jen tak visí ve vzduchu. Tak jsem k nim dopsal říkanku.

Adventní zima

Z nebe padá bílé ticho,

na pole usedají hlučné černé vrány.

Vločka pluje vzduchem jako pírko,

vrány plní cukrem posypané brázdy.

xxx

Smutně ční holé trny šípku.

Na kraji lesa svázaného bílým jasem

vítají sněhem naducané větvičky smrčku.

Slunce maluje na sníh modrým stínem.

xxx

Ticho a pokoj krajinu objímá

v dálce je slyšet zvonění zvonu.

Adventní zimní nálada dojímá,

je mi zima, ale nepůjdu domů.