Dálnice D1 - adrenalinový sport!

Včera jsme s kolegou vezli dodávkou materiál z Ostravy do Prahy. Ne, že bychom jeli vždy přesně dle předpisů o rychlosti - občas nějaký ten km/h byl navíc - situace si to v zájmu bezpečnosti vyžadovala. Pořád jsme se však vešli do tolerance +3%. Řeknu Vám - závodní dráha - hadra. Ale při sledování provozu to zas takový problém nebyl. Nepochopitelné jsou závody kamionů do vrchu, kde rychlost předjíždějícího vozu je zhruba o 1 až 2 km/h vyšší než předjížděného vozu. Dále "nekonstatní jízdy" osobních i dodávkových vozidel. Předjedou Vás rychlostí blesku a následně zvolní na stovku. Vše se neustále opakuje.

O kamionech se popsaly stohy papíru. Jsem zvědavý, jak bude Policie ČR sledovat a hlavně dokazovat, že tito předjíždějící řidiči - rychlostí o 1 až 2 km/h vyšší než předjížděné vozidlo - neblokují další průměrně rychlá vozidla. . . . . Větší problémy však vytvářeli řidiči osobních a dodávkových vozidel. Nesledováním provozu za sebou či dokonce před sebou - různé rychlé "myšky" při nenadálém předjíždění pomalejších vozidel. Což se mi však zdálo naprosto nepochopitelné bylo to, jak najednou zničehonic Vás předjede vozidlo rychlostí vyšší než 160 km/h a pak zpomalí. Plouží se stovkou. A hle, opět šlápnul na plyn a opět 160km/h. A znovu stovkou. Když jsme předjížděli VOLVO V70 popáté, tak nám řidiče tohoto vozu bylo líto. Ten se na cesty opravdu nehodí. . . . . Po této zkušenosti na cestách, kterou zažívá většina řidičů, bych navrhoval - třeba co 2 roky - psychotesty. Také by nebylo na škodu pouze jedno dopoledne v roce absolovat školení řidičů. Je to poučné i pro ty, co moc nejezdí. . . . .Hodně štěstí na silnicích, přátelé!!!!!