Vysoká škola aneb "Zpátky ve druhém ročníku!"

Prázdniny skončily. Je šest hodin ráno a můj starý komunistický budík drze vyřvává na celý pokoj nějaký prastarý hit z hitparád dávno zapomenutých, který mu podstrčila rádiová stanice neznámého jména.

PONDĚLÍ: 

"*, to zas bude den!" Můj ostrý a po ránu velice protivný jazyk je opět v ráži. Přes zalepená víčka marně hledám cestu do koupelny. První myšlenka, musím si sehnat někde nový budík. Druhá myšlenka, co to je zase za divnou stvůru v zrcadle? Hřeben. Kde mám hřeben? Jo, tady. Kartáček? Hmm. Cesta do kuchyně. Co bude na snídani? Tvrdý rohlík nebo tvrdší rohlík? Tvrdý rohlík zajezený ještě tvrdším rohlíkem lehce pomazaný pomazánkovým (a lehce mazaným!) máslem. O pár minut později se vydávám na cestu do Ostravy. Ta velká myšlenka, která mě napadla včera: "Já se tak těším do školy! Už abych tam byl!", mi najednou připadá velmi vzdálená. 

Schody, všude samé schody! Šlapat do třetího patra? Ani mě nehne! Já ještě spím! Opak je však pravdou v momentě, kdy otevírám dveře do učebny a probodává mě pohled vyučujícího. Dobrý den, rád Vás opět po roce vidím a moc se těším, jak budu POCTIVĚ chodit na Vaše přednášky a dozvím se něco "nového"! Usedám do poslední lavice a PEČLIVĚ poslouchám veškeré informace, které nám dává. Tak pečlivě, že mi občas ze samé pozorností spadne nějaká ta pastelka na zem v zuřivé snaze o vymalování naprosto debilního SantoMickeyMouseova obleku! Ano, pochopili jste správně, mojí velkou vysokoškolskou vášní jsou omalovánky !!! Zvednu hlavu pouze v momentě, kdy se dostane k pasáži o tom, co SKUTEČNĚ nemá rád: pozdní příchody. Proč se dívá mým směrem? Přišel jsem pozdě jenom o celých 20 minut! Akademická čtvthodinka. Pro umělce-amatéry mého kalibru je to akademická dvacetiminutovka. Naštěstí přichází na řadu první učivo mnou velice oblíbené, odkládám tedy omalovánky, pečlivě schovávám pastelky a střídám vše za propisku a sešit. Per to do mě, ať je po mě !!!

ÚTERÝ: 

Haha, chyták, v úterý do školy nechodím !!! Volný den přesto strávím studiem: kytary, internetu a pivního moku - velice lahodné !!!

STŘEDA:

Středa již tak lahodná nebyla. Vstal jsem na své poměry celkem brzo, přesto se stala velice nemilá událost: autobus mi ujel přímo před nosem. Můj drahý a krásný telefon značky Sony Ericsson, řada Cybershot, se snaží mé působení na vysoké škole značně omezit. Partizán jeden ošklivý! Ukazuje schválně špatný čas a on mi ještě zarytě tvrdil, že je teprve 9:40 a mám čas tři minuty, autobus mi zdárně odjíždí. Chytl jsem krátký záchvat vzteku, posouvám čas o pět minut dopředu a vracím se domů. Dnes již návštěva školy opravdu nemá smysl. Hlavně mě mrzí, že jsem přišel o šťavnatý materiál do tohoto článku. Později se dozvídám, že to stejně za moc nestálo, Hrobníka nahradil nějaký mladý kluk a ten je prý hrozně v pohodě. Zkouška bude zadarmo? Určitě ne! Příští týden tam pro jistotu nepůjdu opět. Zdá se Vám, že chodím do školy jako do houslí? Tak to počkejte, co se dozvíte o čtvrtečním školním dnu!

ČTVRTEK:

Na tom telefonu je něco opravdu divného. Přišel jsem na autobus o tři minuty dříve - a on zrovna přijel! To si mám posunout čas o deset minut, abych se srovnal s úžasným a velice specifickým MHD časovým harmonogramem řidičů? Jestli čas jsou peníze, tak havířovský podnik velice rychle zkrachuje. Ve škole mě vítá nadšení mých drahých spolužáků, že se taky v té škole občas ukážu! Já jsem v tom přece nevinně! Ranní přednáška trvala necelých 15 minut. Jediné, co zde stojí za zmínku, je nadšení profesora nad třemi holkami ve skupině. "Co se Vám stalo, že jste šly na energetiku?"

O pár minut později sedíme u bufetu, koukáme na film (další vyučovací hodina začíná až ve tři hodiny odpoledne, proto teď dopíšu tento článek a půjdu se nějakým způsobem zabavit). Netrvá však dlouho a ve vzduchu se objeví zcela náhle a zcela nečekaně velice zajímavá filosofická otázka: "Jdeme na jedno do Mukade?"

Zamyslím se a říkám: "Sakra, lidi, je teprve první týden školy! Čtvrtý den! Devět hodin ráno, proboha!", zatímco se hrabu v peněžence a počítám drobné. "Ukecali jste mě. Normálně bych nešel. Příští týden půjdeme zase, ok?" Venku se zasmějeme, protože zjistíme, že z nás 50 energetiků jde 8 na pivo, další tři příjdou později a ostatní a) ve škole nejsou b) nehodlají být c) pijou v jiné hospodě d) nepijou pivo a prostředí hospody jim vadí. Mám náš obor rád! Mám rád vysokoškolský život!

První školní týden je u konce. Tento článek si odhlasovali mí přátelé na Facebooku, tak jsem jim tedy vyhověl (a doufám, že úspěšně!). Napište mi do diskuze Váš názor. V poslední době mé články nemají moc velký úspěch a nedostávám dostatečné množství kritiky, abych se mohl pro příště zlepšit. Ocením jakoukoliv reakci. Taktéž ocením jakýkoliv nápad na libovolné téma, které mám podrobně rozebrat či napsat svůj názor na věc. Vím, že na iDnes letí politické články, kterých je tady snad milión a pořád je to jedna a ta samá písnička, spousta vševědů si tady vylévá několikrát týdně své podivuhodné myšlenky a nikam to nevede. Nedostanu-li nějaký jiný nápad, najdete v příštím článku můj pohled, jak by měl vypadat ideální stát. Naprostá utopie, věřte mi. To bude teprve kritiky! Už se těším!

Hezký zbytek dne a mějte se rádi.