"Naučím tě to, neboj se! Věř mi! Dívej se. Takhle. MRK! Normálně necháš jedno oko otevřené a to druhé schováš pod víčko. Dívej. MRK! Tak jo. Jdeme na to. Připrav seeeeee, pozooooooor, TEĎ! Ne oběma, trdlo, jedním okem! Ach jo ..."
PONDĚLÍ:
Sedíme v autě na cestě do školy. Vedle mně na zemi sedí naše malá psice Meggie. Jak říká úvodní perex, máme spolu první lekci mrkání jedním okem na povel. "Aport" nebo "dej pac" umí dnes skoro každý domácí mazlíček (až na některé vyjímky, mí kamarádi by mohli vyprávět!). Ale mrkat jedním okem na povel - to bude jednoho dne umět jenom náš pes!
O pár minut později, již v tramvaji, míjím zajímavý lavičkový billboard: "Osobní bankrot ON-LINE s bonusem až 2 000,- Kč !!!" Jednoho dne si člověk bez internetu snad ani nezajde na WC! Tak mě napadá, že jsem od svého exekutora dostal 15 dnů odklad a pak se bude řešit splátkový kalendář. Je důležité mít víru, jak se říká, a i ten nejtěžší problém najde řešení.
Víru v sebe mám i na přednášce: dnes žádné omalovánky !!! Budu dávat pozor celou hodinu !!! Ano, musím se pochlubit, skutečně jsem to zvládnul !!! (Vysvětlení je jednoduché: zapoměl jsem je doma a vynahradil jsem si tuto ztrátu alespoň barevným podtrháváním a vysvětlivkami). Není to žádná sranda, vydržet dvě a půl hodiny při plné pozornosti a nabrat takové kvantum informací. Já jak já, ale co teprve ostatní, kteří mají školu třeba od sedmi do sedmi? To by byl bolehlav !!!
Jediné, co stojí za zmínku, bylo konstatování, že my studenti u tohoto učiva (náhradní schéma zdroje) žijeme ve velké víře, že si ho vytáhneme u zkoušky. Údajně je dobré, že věříme alespoň v něco! Ano, velmi dobré! Já taky věřím: že již brzo bude konec a budu moct jít domů !!!
Někteří z nás na škole však věří i v jiné věci, než v sebe sama, svému psovi nebo zkouškovým otázkám. Na počítačové učebně jsem našel vedle myši nádherné lesklé vydání posledního čísla "Strážná věž". Do háje, ti jehovisti jsou snad všude !!! Nějaký věrný fanoušek si ten časopis zde zapoměl a já v dobré víře ochránit ostatní před tou snůškou hloupých žvástů časopis likviduji. Ani osmisměrku nebo sudoku tam neměli!
ÚTERÝ:
Tento odstavec bych rád věnoval všem, kteří mi opět připomínají, že píšu články o kdejaké blbosti. Bezškolní den, jak už jste doufám zvyklí! Jediné, co stojí za zmínku, že jsem si udělal docela solidní nepořádek v pastelkách a zatím se nemám k tomu je uklidit. Jo, a namohl jsem si krk. Ráno jsem měl na snídani opět buchtu. Stolici mám pravidelnou, děkuji za optání!
STŘEDA:
Začalo to solidně: opět hodina strojů, jedenáct hodin dopoledne. Prudké vpadnutí do třídy (dnes zvolil přednášející vstup alá uragán), pořádně nás seřval, že říkáme na cvičeních blbosti, v sešitě nic nemáme a ještě jsme drzí. Naštěstí za to můžou ti, kdo na přednášky nechodí. Škoda, že to mám s druhákama a neznám je, jinak bych těm týpkům moc rád vzkázal, co nám dnes přednášející říkal. Učivo začíná být vážně mimořádně těžké. Některé věci jsem si nechal nezkušeně vysvětlit i třikrát a po hodině jsem za ním ještě přišel a doptal se ho na další a další detaily. Ani pastelky mi nejsou nic platné! I on sám nám pořád zdůrazňuje, že se jedná o nejtěžší předmět, ať se tomu věnujeme. Jak však říká nadpis - je důležité mít víru. Opakuji tento předmět podruhé, už některé věci znám, takže to musím zvládnout! Prostě musím!
Dnes jsem měl také první hodinu obchodníka s elektřinou. Zavádějící název mě uvrhl do obrovské změti různých vyhlášek, norem a podobných blbostí. Odborně: samá legislativa. Především mě nadchla myšlenka, že tento obchod je vášní ještě větší, než akcie. Můžete zbohatnout neuvěřitelně rychle, stejně jako můžete neuvěřitelně rychle přijít naprosto o vše. Profesor je odborník na slovo vzatý, přesto odcházím dříve, abych strávil večer v nejpříjemnější společnosti, která mi teď je nablízku ... to je však jiný příběh ... hej, nebuďte zvědaví, stejně Vám ještě nic neřeknu !!!
ČTVRTEK:
Nejvíce mi na vysoké škole vadí jedna zásadní věc: nikdo se tu nebaví o ničem jiném, než o škole !!! Pořád dokola hromada zbytečných keců o přednáškách, zkouškách, učivu a dalších věcech. Všude, kam příjdu, to samé dokola. Nemám si s kým pokecat o víkendových akcích, o knížkách, filmech ani ničem jiném. Ryba na suchu, to tady jsem. Dnes jsem vzal situaci do svých rukou a s jedním spolužákem, který se evidentně nudil, pořešil mistra Orwella a jeho Farmu zvířat (výborná anti-komunistická kniha, docela krutá, vážně doporučuji!), dále Asimova a jeho roboty i další témata. Třeba pálení alkoholu. Krásné odreagování !!! Učivo mi vždy zmrazí úsměv na rtech, ale stále se nevzdávám svého optimismu, že vše zvládnu na výbornou. V poslední době se na mě štěstí usmívá ve všech směrech a jsem za to moc rád :-) cítíte ten příval pozitivní energie z mé strany? :-)
Dopoledne končí vtipnou debatou dvou holek, kterou přerušuje výkřik v mém okolí velmi oblíbený ("Hej, nemám na zadku čokoládu?" "UKÁÁÁÁŽ !!!") a také přichází Dave, který mi upřímně a velice intimně sděluje, že byl dnes poprvé ve školní knihovně a půjčil si celé tři knihy k bakalářské práci !!! Gratuluji Dave, velký krok pro tebe a malý krok pro školu !!!
Víra. Hah, to mě zase něco napadlo! Článek je u konce, tento týden je velice pozitivně laděný a budu doufat, že příští týden bude stejný, ne-li ještě lepší !!! Krásný zbytek dne !!!
P.S.: Mějte víru. Hlavně v sami sebe. Ta je důležitější než kterákoliv jiná.
