Lidstvo se neustále honí za penězmi, vlastním úspěchem nebo za různými "globálními" problémy. U nás se řeší špatná politická situace, methanolové šílenství, rasismus a církevní restituce. Každý z nás je individuální a točí se v kruhu problémů. Všichni však stále a dokola zapomínáme na to nejdůležitější, co člověk vůbec může mít. Na lásku blízkého člověka. Myslíte, že teď budete číst článek, ze kterého bude kapat patos? Ani omylem! Myslím to zcela vážně!
Každý životní rozchod bolí. Je úplně jedno, jestli příjdete o někoho z rodiny, z přátel, příjdete-li o partnera/partnerku, vždy Vás to prudce zasáhne. Nemusí hned opustit tento svět nebo něco podobně hrozného, to neříkám. Stačí, aby někdo z Vás udělal chybu, malou i velkou, a je konec. Naprostý a svým způsobem jedinečný. Není to vůbec jednoduché a vždy trvá strašně dlouho, než se z toho naprosto dostanete a můžete jít dál. Dobře, přiznávám, jsou i vyjímky potvrzující pravidlo a některé konce umí být velice rychlé a rázné. Sám takového člověka znám a skládám mu obdiv, i když jsem to schytal osobně. Ale nezapomínejte: vždy jsou na to dva. Jeden je v pohodě a druhý prostě ... není.
Vše, co jsem teď napsal, má velice důležitý závěr: velice často naprosto zapomínáme (nebo hůře, neuvědomujeme si), jak důležití lidi kolem nás jsou, co k nim cítíme a jak nám bude mizerně, až jednou odejdou. Slyšeli jste tohle už tisíckrát?
SAMOZŘEJMĚ, TAK PROČ SE TÍM VĚTŠINA Z NÁS NAPROSTO NEŘÍDÍ A NIC SI Z TOHOTO POZNATKU NEODNESOU ???
Od té doby, co jsem si osobně prošel rozchodem, po dlouhých pěti letech a vlastní vinou (omlouvám se těm ze svého okolí, kteří tuhle pohádku slyšeli už mockrát), jsem konečně zjistil, jaké jsem měl neuvěřitelné štěstí, že jsem si mohl projít svým prvním OPRAVDOVÝM vztahem, mohl jsem milovat i nenávidět, měl jsem se o koho starat, s kým sdílet veškeré zážitky, v dobrém i ve zlém mít někoho po boku a prostě ŽÍT! Kolik z Vás, tam venku, co teď čtete můj článek (a chytáte se za hlavu, "proboha, další článek o světovém míru a všeobecné lásce"), mělo možnost si něčím takovým projít? Nebo dokonce v tom vztahu ještě jste? Říkáte, že většina? Ano, souhlasím. Teď se všichni ohlédněte na lidi ve svém okolí a ukažte na toho, kdo ten vztah nemá a mít z jakéhokoliv důvod nemůže. Jak se musí cítit, když kolem něj je tolik sezdaných a šťastných párů a on takové štěstí nemá? Určitě mu není dobře. Takových lidí přibývá a mě to upřímně děsí! Važte si toho, koho máte vedle sebe, protože nikdy nevíte, kdy už vedle Vás stát nebude !!!
Vše také navazuje na životní styl, jakým žijeme. Už se dávno nenosí a bere se jako přežitek, že se potkají dva lidi a jsou spolu opravdu dlouho. Dnes vztahy vydrží pár let a pak se rozpadnou naprosto šíleným způsobem, ať už nevěrou, ponorkovou nemocí či jiným zlem. Média či lidi z našeho okolí, kteří jsou v tomto stylu již zaběhnutí, nás v tom jen utvrzují. Nesouhlasím s tím a budu proti tomu bojovat (alespoň u lidí ve svém okolí), co mi budou síly stačit! Problémy mezi lidmi se mají řešit hned a okamžitě, né je nechat růst a pak je vyřešit najednou jednoduchým rozchodem. To není ta správná vztahová cesta!
Můžete mi položit argument: ti nezadaní přece mají možnost být kdykoliv zadaní, stačí zajít někam do klubu, poptat se pár známých, vyzkoušet nějakou seznamku a vztah je na světě. Dámy a pánové, to si vážně myslíte, že to je tak jednoduché? Z mých osobních zkušeností vím, že to tak jednoduché není.
Dámy v klubu většinou narazí na lovce-alfa, kteří se je snaží dostat za každou cenu do postele a je jim úplně jedno, jakým způsobem toho dosáhnou. Samozřejmě se ženské občas ukecat i nechají, to je jejich věc, neříkám nic. Na seznamkách jim zase hrozí vysoké riziko, že narazí na někoho úchylného či dokonce nebezpečného. Dávejte si na to pozor, opravdový pozor! Nebuďte naivní, přece nepojedete jen tak za někým, koho znáte teprve týden či dva a hned si budete myslet, že je naprosto v pohodě? Nikomu do hlavy nevidíte! Kolik už se stalo případů znásilnění či dokonce vražd naivních nebo prostě jen moc hodných žen?
Pánové v klubu mají roli jasnou (až na některé specifické vyjímky) a byla již zmíněna výše. Je to můj názor a držím se jej. Na seznamkách jim hrozí místo úchyla spíš nečekané překvapení v podobě zjištění, že daná žena má dítě (a zapoměla se zmínit nebo vyloženě jen hledá někoho, kdo by dítěti zajistil vše, co bude potřebovat a to zase beru!). Jsou i jiné překvapení, ale to zde rozebírat nechci. Už tak jsem utekl úplně jinam, než jsem původně chtěl.
Ožehavé téma? Homosexualita. Nechte už konečně gaye a lesbičky být !!! Co komu udělali? Vůbec nic! Prostě mají rádi stejné pohlaví. No a co? Co je všem do toho? Je to mnohem lepší, než nemít rád vůbec nikoho! Jestli můžou vychovávat spolu dítě, to je téma, které tady řešit nechci. Mám na to svůj specifický názor. Ale jejich lásku jim neberte! Vám taky nikdo nebere věci, které máte rádi a nedívá se na Vás nikdo skrz prsty! Na světě je málo lásky!
Co jsem napsat chtěl, to jsem taky napsal. Článek je u konce. Nikdy nezapomínejte na lidi kolem sebe a při každé příležitosti jim dejte najevo, co k nim cítíte a jak je máte rádi. Stačí kladná slova, zájem či nepatrné gesto. Budete z toho mít dobrý pocit vy i okolí. A nemůžete nikdy říct, že jste to neudělali. To za to stojí, ne?
Přeji hezký zbytek dne.
