Perfektní. A pokud Váš článek vztáhneme na diskutování zde na blogu, jeho pravdy jsou ještě jasnější. Kritizuji někoho, koho vlastně ani neznám - ve skutečnosti nekritizuji jinou osobu (kterou vlastně ani neznám), ale dělám zcela něco jiného - třeba jen řeším škrábanec na prstu nebo špatné počasí, nebo, a to je horší, své nadmíru sobecké ego či svoji omezenost.

Pokud mne někdo kritizuje, nejdřív zvážím, jestli na kritice není něco pravdivého. Beru to tak, že kritika pro mne může být přínosnou informací.

Někdy může být, po předchozích zkušenostech, zajímavou informací i osoba kritika. Např. na tomto fóru jsou lidé u nichž mám ověřeno, že když mne kritizují, jsem na správné cestě. Naopak pochvala od nich by mne donutila k zamyšlení, kde jsem se podivně vyjádřil.

Kritika vždy nese nějakou informaci a je netaktické jí nevyslechnout a neposlouchat. Vždy něco přinese... o vás, o kritikovi, prostředí, ostatních, atd., atd...

Hezký den.