Výsledky našeho občanského jednání zcela různých lidí s Marianem Jurečkou na ožehavá

témata současnosti. Informace, které jsem v médiích neslyšela (minimálně některé číselné detaily) a informace, které nechceme slyšet. Jak se k nim postavíme? 

Ptali jsme se na Andreje Babiše, ale vzhledem k tomu, že je to téma skutečně pro policii, jsme se jím nezabývali příliš. Marian jen zdůraznil, že sám není vůbec rád (a podobně ani opoziční poslanci kolem něj) za tento celý proces, protože je třeba řešit problémy státu (a to docela vážné, viz níže) a ne toto. Ale ta situace, kdy novináři otevřeli, co otevřeli,  vyžaduje nutně odpovědi vzhledem k parlamentu i veřejnosti a s tím se nedá nic dělat.

Něco jiného je tendence politiky celé Evropy a u nás tím více k populismu: Rozdělovat prostředky, které lidé hned ocení a neinvestovat do dlouhodobého horizontu:

- V rámci mého rozhovoru s Vítem Kaňkovským se jasně ukázalo, že ministerstvo zdravotnictví s Vojtěchem v čele nemá zájem více investovat do primární preventivní péče, která je ve výsledku levnější. Proč? Protože to nepřináší jasné benefity hned pro lidi (výsledky se ukáží až v horizontu 3-4 let nejdříve) a to ANO nepotřebuje, potřebuje pozitivní ohlas (na nějaké slevy a dotace) hned. Je to velká škoda, protože z mojí praxe mohu říci, když jsem v oboru čtyři roky pracovala, jak moc se dá primární prevencí ve zdraví člověka napravit a i preventovat, tím pádem ušetřit. 

- V rámci celého rozdělení financí se jasně ukázalo, že věcná  priorita odborníků zachránit nejen naše lesy, ale řešit globální klimatickou změnu mnohem razantněji, v pokračování návrhů Mariana Jurečky (které už za jeho vlády shodil Andrej Babiš pod stůl) není bohužel tématem této vlády. Marian Jurečka vyčíslil nutné výdaje na řešení stavu našich lesů na několik mil., nejlépe 5-10. Není neřešitelné. Ale je jasné, že čím později se začne radikálnější transformace našich, tím hůře a tím to bude dražší. Marian Jurečka znovu říkal, že systém byl vymyšlen už za jeho vlády, předložil ho vládě - nutně i ministru financí. Právě ten a další ministři postup ale blokovali: Vlastně otázka mimořádného stavu, kdy měla spolupracovat i ostatní ministerstva: vnitro a doprava na těžbu, finance na rozmanité listnaté semenáčky a Andrej Babiš to prostě shodil pod stůl. V současné době v rámci rozpočtu a aktuální situace nechtěl o primárním řešení naší nebezpečné situace slyšet. V některých opatřeních ale současné ministerstvo životního prostředí přece jen pokračuje. Dostatečné to ale vůbec není. 

Tato problematika byla kromě otázky nového politického směru klíčová pro celý večer. Rozebírali jsme "zelenou naftu" - což není prosím vás nafta z řepky!! jde o to, že zemědělci dbající na enviromentální otázky v rámci osevních postupů a chovu dobytka budou mít ještě větší pobídky v rámci daňových úlev na naftu. Jde i o podporu pěstování zeleniny a ovoce. Druhou věcí otázka našeho spotřebitelství. Kalkulace, co přinese v rámci zisku kupování ekologických potravin žádný stát Evropy nedělal a když se na to Marian zeptal, klepali si na čelo, protože jejich občané nepotřebují takové výpočty. Otázka toho kupovat ekologicky pěstované potraviny je otázkou vztahu ke krajině, k sobě sama i k budoucnosti a rovnováze jako takové, tam to nemusí tolik řešit.   

Marian vyprávěl, jak náročné bylo oslovit zemědělce s tématem sucha v roce 2015 a jak přece jen v roce 2017 už zaznamenal posun. Organizátor diskuse má ze svého okolí potvrzuje, že myšlení zemědělců se jen někde proměnilo a je s nimi lecky opravdu náročné jednat, jsou zabejčilí a nechtějí si připustit realitu: Je svědkem konkrétních zemědělců ze svého okolí, kdy jednomu vyschla studna a uschlo kde co, vedle kolegovi ne a ten nevěří ani z celkových zpráv, že se něco děje...něco docela zásadního....prostě nejen jemu, ale většině lidem dokud nepřestane kapat voda z kohoutku, zemědělcům nevyschne skoro vše, tak si vůbec nepřipustí to, že "Houstone, máme problém". Právě proto, že do kohoutků tam, kde vyschla totálně vody, se lijí cisterny vody, si to lidé o to méně uvědomují (a z jaké dálky jejich vody v domácnosti pochází). 

Atmosféra jednání byla taková, že my, kteří situaci přírody, zemědělství a lesů více sledujeme, cítíme i vzhledem k celosvětovému vývoji opravdu velký apel..kromě investic vlády (plány Marian a i Brabec udělali, v tom problém není, jsou i dost konkrétní, stačí jen něco málo dopracovat podle aktuální situace), jde o naše spotřebitelské chování: Kupovat lokální potraviny a pokud možné lépe pěstované potraviny. Právě pro podporu navrhl Marian Jurečka snížení dph pro biopotraviny. 

Další otázkou bylo sázení lesů - přeměna lesů za období Mariana Jurečky z jehličnatých na více smíšené. Velmi tento postup podporoval různými pobídkami i zákony. A množství listnáčů se v lesích zvýšilo. Ptala jsem se ale na to, proč je ten postup pozvolnější, než bych si u nesmyslně uspořádaných lesů od doby Marie Terezie (smrky na rychlý zisk) a hlavně doby komunismu (kdy se v tom pokračovalo). Důvod je prostý: V České republice ve všech zákonech je zcela přirozené, že je nutné respektovat soukromý pozemek a soukromé podnikání. Nelze tedy nařídit jen tak z plezíru nařízení, které majiteli pozemku znemožní podnikání. Výsadba listnáčů toto je. Stát tedy musí hledat cesty a) pozvolného postupu tak, aby to lesníci vnímali jako svoji věc a přirozené nepodnikat na maximální zisk, ale udržitelný stav b) pokud stát uzná na nutné udělat razantnější zásah (např. v rámci akutního problému - teď sucho), tak ušlý velký zisk (které po léta nemusí být z lesů žádný) kompenzovat alespoň do nějaké částky finančně. Výjimečnou situaci Marian Jurečka vyhlásil a postupoval podle toho, ale Andrej Babiš na to vůbec nechtěl slyšet. 

Ptala jsem se, zda máme šanci, když bychom realizovali všechny plány, které by byly revitalizací krajiny (a skutečně není problém, že by nebyly vypracovány, pouze v politickém rozhodnutí do nich investovat peníze a ne do slevy na jízdném), máme šanci zastavit globální klimatickou změnu, nebo nám semenáčky čehokoliv stejně uschnou. Na to mi Marian odpovědět nedokázal (tím spíše, že nikdo nevíme, co bude) ale sdílí i můj pohled, že pokud to neuděláme, budeme cítit pocit viny a pokud uděláme, budeme mít alespoň čisté svědomí. A zároveň je dobré vědět, že i jiné státy Evropy si problém uvědomují a pracují na něm, takže se plocha řešení rozšiřuje a naším dalším příkladem zase rozšíří dále. Pokud by se povedlo, změny v krajině jsou cítit potom na žití v horizontu cca 15 let (což ale není jedno vládní období). 

?Kromě uvědomělé podpory ekologického zemědělství jak od majitelů pozemků (kteří dneska tlačí na své nájemce a chtějí z nich někdy vytřískat co největší nájmy) a spotřebitelů (nekupovat nejlevnější šunt, ale nepředraženou kvalitní potravinu, pokud možno českou) je zde otázka obecně českých potravin. Marian i vyčíslil, že kdybychom více kupovali naše potraviny, přispěli bychom na 40 000 pracovníků potravinářství (zpracování plodin) a tak přispěli do státní kasy 7,2 miliardami peněz. Ty by mohly být použity třeba na rekultivaci lesů. V zahraničí je to mnohem zavedenější, že lidé kupují potraviny své země. Kromě toho, že jsou patrioti, si uvědomují jednoduchou rovnici, že co si v zemi koupíme, tak ty peníze jdou přímo do našeho státu v rámci zisku nás Čechů, ale i do státní kasy v rámci daní. 

Marian Jurečka vysvětlil i otázku základních dotací (kromě specifických ekologických) do zemědělství: Osobně by zrušil dotace, ale Francouzi na to nechtějí přistoupit, protože jsou na to taková léta zvyklí...nedaří se je přesvědčit. 

Marian vyprávěl svoje zážitky z Iráku, kde pomáháme místním, kteří jsou velmi aktivní ve znovuvybudování iráckých měst. Jde o pomoc finanční v rámci sanace domů, ale i zemědělská know how zemědělská pomoc. I v jeho videích jde o zprávu, že nejde o to naše potřeby hodit do koše, ale když každý stát trochu pomůže, nejen, že Iráčanům pomůžeme, preventujeme tím migraci a zároveň je lidsky podporujeme v jejich dnes velmi proaktivním odhodlaném stavu znovuvybudování vybombardovaných městech. 

Jedna dívka měla dotaz na to, co by měla Česká republika dělat, až bude v předsednictví v roce 2022 v EU: Mariane vidí prioritu v revizi všech aktivit EU tak aby se eliminovaly ty aktivity, které vedou ke zbytečně jednotné politice v řadě oblastí a naopak se sjednotila politika tam, kde je třeba, aby Evropa vystupovala jednotně: Např. byla mnohem přísnější a jednotná v otázce toho, co nepustí do svých zemí dovážet ze států mimo EU, protože např. ani výroba není ekologická (což jen podporuje globální klimatickou změnu, kterou pak my řešíme) atd. 

Pokud si přečtete mé některé předchozí články, uvidíte, že např. v otázce sucha píšu z jiných zdrojů o tomtéž. Otázka spotřebitelství je skutečně na nás...a za tři roky i otázka, koho budeme volit, zda politické strany, které si tyto vážné problémy uvědomují, nebo které populisticky jednou na efekt co nejaktuálnější popularity u obyvatel. 

Alena Kulhavá