Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Koncem padesátých let, když jsem byl pro komunisty neperspektivní student, jezdil jsem u vlakových pošt Praha 022. Jezdili jsme i do Trutnova. Večer jsem si zašel na náměstí v podloubí na večeři. Dal jsem si řízek se salátem. Vytáhnul jsem peněženku a vrchní sdělil cenu: "Osm dvacet." Vyjmul jsem z peněženky pětikorunu a tříkorunu a povídám: "To je dobrý!" Vrchní nade mnou stál a chřestil drobnými v kapse. Tak povídám znovu: "To je dobrý!" Ale vrchní dále stál nade mnou a mocně chřestil drobnými v kapse. Tak jsem zdvihnul k němu hlavu a povídám: "To je dobrý!" A vrchní odešel. Cestou domů na hotel jsem přemýšlel, proč vrchní tak dlouho stál nade mnou, když vrchní většinou velmi dobře slyší a rozumí...

:-)

1 0
možnosti