Bydlí u nás mladá rodina s dvěma dětmi. Jejich otec se nechtěl nechat zabít, odešel. Máme je velmi rádi.

Mám problém jen s korupcí prolezlou vládou Ukrajiny, která posílá podobné otce od rodin do války a sama si mastí kapsy. S takovými Ukrajinci mám fakt problém.

Mně osobně absolutně žádné. Že se mládežníci na ulici hlasitě a vesele baví, mi nevadí. Mládí by mělo být vždy veselé. Kdyby byli potichu a smutní, to by teprve bylo k zamyšlení. Nevadilo mi ani, když mě asi před dvěma roky předběhli v čekárně u lékaře. Měla jsem dost času a při čekání se tak dobře rozjímá!!

Trochu problém mi dělá ta gramatika. Promiňte, ale při Vašem vzdělání... Mrzká mzda (nikoliv mrská), spřátelené státy (nikoliv zpřátelené) a mnoho dalšího.

Děkuji, dohledala jsem a i našla způsob pro kontrolu. Ano, děti hlučné jsou ok. Myslela jsem spíše dospělé muže či výrostky, opravdu opilé atd.

Já s Ukrajinci problém nemám, pokud se chovají dle našich zvyklostí, což většinou dělají.

Ale když poslouchám naše politiky bývalé Péti-koalice , je mi líto, že těch Ukrajinců tu není aspoň trojnásobek. Ukrajinci prý podle nich odvádějí do státní kasy víc, než dostanou na dávkách . Takže logicky kdyby jich tu bylo třikrát víc, možná by byl stání rozpočet v přebytku.

Pane Šejno, ano, resp. zkušenosti ze škol: Na začátku války, než se ženy (a někdy přišli i muži) aklimatizovaly, chvilku trvalo. Pár týdnů až měsíců. Ale potom všechny pracovaly a tudíž je to tak, jak říkáte: Ukrajinci dlouhodobě sem jezdí na práci + z mého okolí naprostá většina pracuje. Kolik je bezdětných nepracujících, nemám statistiku, ale věřím statistice mpsv.

Já mám k uprchlíkům z Ukrajiny poměrně schizofrenní postoj. Znám takové, jichž je mi skutečně líto. Například jsem v práci dostal ukrajinskou spolupracovnici (doma byla choreografka...) a dřela ve fabrice jako mezek. Za stejnou práci, kterou jsem dělal já, brala o třetinu méně. Agenturní pracovnice... její nadřízení jezdili k fabrice ověšení zlatem v BMW.

Na druhou stranu mi nad hlavou roste veliký otazník, když jedna z mých kolegyň vypráví, jak prchala před válkou a svoje dvě děti nechala doma babičce, přičemž její muž dlí v Polsku, protože nemůže domů, neb mu na stole leží povolávací rozkaz. Druhá pak víc marodí než chodí do práce, protože už jí to nebaví. Musí už platit nájem, máme v ČR vysoké daně a ona dětem nemůže koupit všechno, co chtějí

Děkuji za zkušenost: Co nebaví tu druhou ženu? Pracovat? Máte pocit, že je líná, nebo spíše depresivní? Nebo si neví s dětmi rady? Ano, to jsme také ve škole zažívali, že čím neukotvenější děti u nás v ČR, tím více toho chtěly...není to snadná věc ani u českých matek samoživitelek, natož někdy u Ukrajinských. Matky nezvládají někdy své děti, které leckdy i české prochází náročnou pubertou....ta druhá žena tu je také s dětmi sama? Máte vy nějaký nápad, jak by se dala situace řešit? Pokud byste se chtěl jich i vyptat a napsat sem více...jména se nedozvíme, jde o příběhy, hledání řešení...vím, že to zde nespasíme, ale jde i o to vidět tu lidskou faktickou (a někde systémovou) realitu...

Dobrý den, největší problémy v soužití na exponovaných místech jsou v nějakých rozdílných návycích... Klasickým příkladem u nás, kde je Ukrajinských uprchlíků opravdu hodně je třeba zvyk rozdělávat otevřené ohně v období sucha a udělat hostinu. S tím kam pak jít na záchod si nikdo hlavu neláme a tak mraky "tuzemáků" poslední roky největší rekreační soustavu rybníků v Plzni nevyužívá.

Řešení je jistě částečně na městu, ale podstav v řadách městské policie se sice daří řešit, ale jde to jen postupně. Určitě by pomohlo větší zapojení třeba Ukrajinských dobrovolníků ve vysvětlování.

V naší škole zlepšil neuvěřitelně tristní stav na klučičích záchodech systém vysvětlujících obrázků jak používat mušle apod...

Na závěr příspěvek přeci jen trochu rozředím... Jako člověk, který má na Ukrajině přátele dávno před válkou a snažil se jim pomoct doufám, že až to skončí, nezapomeneme na ně a pomůžeme jim na nohy i ve smyslu toho co píše pan Filipczyk. Protože Ukrajinci Ukrajincům umí ublížit opravdu dost...

Pane Vrabcovský, musím říci, že při čtení Vašeho komentáře mi vhrkly slzy do očí: Ono, popisujete právě ty některé rozdílné zvyklosti, které někde působí obtíže a jde o to, aby oni mohli žít co nejvíce svobodně, ale aby neštvali české spoluobčany. Řešení s dobrovolníky jsem konzultovala ve více oblastech. Někde se daří a někde ne: Tristní je situace na některých veřejných záchodcích v Praze a můžeme si za to sami Češi: Stará paní v kabince musí často uklízet po Ukrajincích, protože si stoupnou na mísu s botama a vykonávají malou či velkou potřebu a je to potom všude na zemi. Navrhovala jsem propojit je s dobrovolníky a problém: Majitel wc nechce, aby se nějací dobrovolníci pohybovali na wc, aby se mu prý "nesnížil výnos", že by tam čeští lidé přestali chodit. Takže paní na wc musí neustále po Ukrajincích uklízet a Ukrajinci se nic nenaučí. Tak jako v muslimské migraci si západ zavařil bezhraničností, tak si děláme problém i my sami. Ve škole, kde jsem teď, problémy s Ukrajinci nemáme (jen chlapci méně pracovití a někteří problém s plynulejší mluvou), na předchozí škole (kde jsem učila 10 let) jsme měli třetinu třídy Ukrajinců a tam se vyskytovali i problematičtí. Vykořenění. Některé bylo těžké naučit chodit do školy (ty z venkova, kde se to moc neřešilo, kdy jde a nejde do školy, tím spíše, když vychovával slabší babička s dědou a rodiče v ČR). Postupně se ale také aklimatizovala část (zjistila, že to jinak nepůjde). Desítky hodin práce s nimi. Na wc jsme neměli problém naštěstí. Bezva nápad s ikonami.

Problémy? Zatím maximálně u pokladny, když zdržují u cigaret.

Moje odpověď na otázku v nadpisu je, že vůbec nikde.

Problémy s Ukrajinci ? Zanedbatelné. Jednou mladí ovínění Ukrajinci, těsně po začátku války, oprašovali na rynku naše kvetoucí sakury, stáli na lavičkách a tahali za větve. Nerad vidím

mladé Ukrajince v luxusních vozech a drahých restauracích. Kde

na to berou? Z výplaty to být nemůže. Ani jeden Ukrajinec se mi nevyjádřil pochvalně o Zelenském, včetně Ukrajinky ve Villa Borghese v Římě, která nás z parku vyprovodila. Nepracovala, i když mohla. Problém vidím vtom jak jsou Ukrajinci okrádání. Můj známý teď dělá jeřábníka na stavbě silničního mostu. Betonáře dělají Ukrajinci. Ráno je vozí z Olomouce a dělají 12 hodin denně. Kolik vydělají ? Údajně 70 000, ovšem prý polovinu musí odevzdat vrchnosti. Můj další známý/3x mise KFOR v Kosovu/,mi říkal, že třeba bruntálské uklízečky odevzdávají vrchnosti ještě více./poměrně/ Po těch mladých klucích nikdo nejde, capo di tutti capi žije na Ukrajině nebo jinde, celý ten byznys má požehnání z nejvyšších míst. Myslíte, že to naše policie neví ?O karkulce. Jaké mám řešení ?Žádné. Ukrajinci jsou pro nás přínosem a doufám, že jednou budou zaměstnání na pozicích odpovídajících jejich vzdělání . Na okraj: ukrajinští lékaři, až na výjimky nedosahují zatím kvalit našich mladých lékařů a to zase jsou horší dřívější než mladí lékaři, o medicínu není mezi mladými zájem, medicína prostě padá na hubu. Ukrajince, kteří se vyhýbají práci , bych finančně vůbec nepodporoval. A ještě jedná poznámka. Asi 300 000 Ukrajinců z okupovaných území už slouží v ruské armádě. Když odmítnou, mají problémy, nedostanou třeba papíry, nemají nárok na lékařskou péči, studium.....říkejte si co chcete, ale s tím, co se děje ,to souvisí. Pokud Ukrajina prohraje, počet Ukrajinců v ruské armádě se se ještě zvýší.

jedna poznámka

Mám s Ukrajincema problém ve smyslu, že problém s nimi mají někteří jedinci v mém okolí. A bohužel to tak vnáší zhoršené vlastní vztahy.

Za to ale samozřejmě nemohou ti Ukrajinci, ale ti prosťáčci od sousedů.

Prosťáčci od sousedů, hmm, za to ty seš morální Everest.