Jak to, že sníh i déšť působí větší nebezpečí povodní, než by musel a přitom schnou lesy

Kromě zvýšení skleníkových plynů v atmosféře je také známo, proč i když prší a sněží, země má z toho méně vody, než dříve a jaké to  má důsledky v průběhu let. Jev se násobí a způsobuje zpětně klimatickou změnu ještě více. Řešení. 

Co se tedy děje? 

1) Víme, že na koloběh vody v Evropě v rámci dešťů má zásadní vliv to, že vybetonováváme a vyasfaltováváme čím dál větší plochy naší země. Denně!!! mizí 10 - 25 ha půdy!!!

2) Půda zmenšuje svoji adsorbční schopnost kvůli tomu, že do ní zemědělci zaorávají málo rostlin, aby měli maximální výnosy a proto se mění v prach a po dešti v "betonovou" krustu. 

3) Půda má čím dál horší vstřebatelnost také kvůli tomu, že po ní jezdí čím dál větší a tím pádem těžší traktory, které půdu udusávají (v šíři kol sice při jedné cestě stejně jako dříve, ale právě i ve větší šíri) . Jezdí také čím několikanásobně častěji: Dříve to bylo při setí a sklizni. Dneska se každou chvíli stříká a to znamená vícenásobné udusání půdy. 

4) Již špatná půda nevstřebává tolik vody a ta potom odtéká a unáší vrchní části půdy a někde to jde až na kamenité podloží

Tyto faktory víme a poslední dva se za několik posledních let mnohonásobně zhoršily, že to má katastrofické dopady právě na zemědělskou půdu, způsobují neúrodu suchem atd. 

Jenže jevy jdou ještě dále!

Když se v létě vypaří rychle velké množství vody najednou, protože pole je nevsákne, tuto vlhkost zadrží pouze vysoké hory, kde nastávají velké deště. Ty ale vzhledem k čím dál většímu množství vyšlapaných, kamenitých i vyasfaltovaných cest nechají dolů šuvčet čím dál většímu množství vody, která stejně jako při nárazových deštích v nížinách způsobí jen rychlé vzedmutí hladin v řekách (nebezpečí povodní) a zase rychlý pokles. V průběhu roku mají kromě krátkého čase (hodiny, max. několik dní) řeky 1/3 svého objemu z dob před 30 lety, některé skoro vysychají. Po dešti či tání sněhu nastává větší nebezpečí povodní, než dříve (ta nebezpečí taková dříve neznáme). Na problém ukazuje i rychlost poklesu hladin řek po dešti. Hladina řek se zvedne najednou a také během hodin (max. dnů) klesá. Jinak jsou tropická suchá vedra v krajině. Schnou lesy, které nejsou přímo na horách a jsou napadeny kůrovcem. Schne Morava, schnou i listnaté semenáčky a menší a dnes i dokonce větší stromy. A přesto do lesů vjíždí čím dál těžší lesní těžební technika, která čím dál více udusává cesty a vytváří nové a nové, tlustčí cesty, které se čím dál více vymývají dešti, ničí se pěšinky i krajina. 

Problém asfaltových a dalších udusaných cest se v času kumuluje, na podsmeknutých svazích můžete zjistit snížení podzemní vody v průběhu let. Trubičkový systém koloběhu vody v lese se ve svém narušení projevuje čím dál více. Voda vytéká jak meziprostory, tak po trčících kořenech stromů a neteče do spodních partií lesa, ale po cestách do řeky a pryč do moře. Čím dál více dálnic se speciální konstrukcí chránící dálnici, ale ne krajinu, mají také své důsledky. 

Projevuje se ale už i na horských hřbetech, kde se snoubí nárazové prudké lijáky s tím, že lidé vyšlapávají čím dál širší cesty, takže šířka nevstřebatelné udusané země je místy až 16m.To způsobuje potom to, že když se voda valí takovou cestou, v zatáčce se rozproudí do měkké krajiny a způsobí tam erozní brázdy. Nejen tedy na polích, ale i na horách. Tatry jsou tím hodně postižené, některé naše úseky hor již trochu také. Ale ke škodám dochází čím dál více i v lesích. To vše potom vstřebatelnost vody v krajině ještě zhoršuje, protože odkryté rány krajiny prostě nic nevstřebají. 

Problémem jsou i neodborně vytvořené odvodňovací kanály atd. 

TYTO EFEKTY SE V PRŮBĚHU LET SČÍTALY A DNES SE DOKONCE NÁSOBÍ A TO TAK, ŽE UŽ NÁM USYCHAJÍ LESY a při každém větším dešti či sněhu nám hrozí povodně.

Pokud nechceme mít i při návalech sněhu a vody z krajiny poušť nebo na kamenné podloží zerodovanou odplavenou krajinu, je třeba, abychom změnili přístup ke krajině. 

Je třeba změnit 

a) přístup ke stavění v krajině (zpřísnění současných opatření a hlídání korupce)

b) k hospodaření na polích ( něco lze i na území ČR a není to drahé, viz níže dokument)

c) hospodaření v řekách (něco lze i na území ČR a není to drahé, viz níže dokument)

d) hospodaření v lesích (něco lze i na území ČR a není do drahé, viz níže dokument)

Některá zcela konkrétní opatření vyzkoumal slovenský vědec Štefan Valo - ve spolupráci se Slovenskou akademií věd a natočil o tom film pro vlády zemí i pro OSN: Ověřil si jejich účinnost v praxi v krajině, kde mohl tato opatření realizovat. A nejsou to drahá řešení, chce to jen změnu vnímání a dobrou vůli.  Nedejme se mýlit, že v Krkonoších je hodně sněhu a jen to působí problémy. Je. Ale i tam, kde není tolik sněhu, je problém. A ochráněni před suchem nejsme ani tak. Příroda nás čím dál hlasitěji volá k vlastní zodpovědnosti!!! 

http://www.tarak.cz/odvodnovani-pevnin-klimaticka-zmena/ 

Volejte co nejhlasitěji po řešeních co nejvíce politiků, zemědělců, lesníků, hovořte o tom mezi blízkými na obcích při místním plánování. Můžete i tento článek poslat. Miroslav Toman (ministr zemědělství), Marian Jurečka (poslanec ve výboru zemědělství i hospodářství, bývalý ministr zemědělství, lze kontaktovat na FB), Pavel Poc (europoslanec zabývající se ochranou přírody, lze kontaktovat na FB), politici, se kterými jste v kontaktu a vaši místní zastupitelé, hejtmani kromě lesníků a zemědělců by měli být adresáti vaší aktivity, pokud vám budoucnost naší krajiny, našeho života leží za srdci. 

A zároveň kupovat co nejvíce potraviny od těch lokálních zemědělců, kteří budou nejen tato opatření v praxi používat, i když jejich produkty budou o něco málo dražší. 

S láskou ke krajině, stromům, životu a k nám všem Alena Kulhavá (toto dnešní pohled z okna)