Důsledky konceptu multikulturalismu a "korektnosti" teď a tady na začátku roku 2019 v ČR

Salámová metoda, důsledky jiných slabostí, finanční zainteresovanost, iluze, nevzdělanost v tématu, nedostatek nezávislého zahraničního zpravodajství atd. Jak se to konkrétně projevilo na konci roku 2018 a které výzvy nás čekají 

v roce 2019?

Vycházím z další disputace s významným arabistou, jehož jméno opět nebudu uvádět proto, že článek není přepisem rozhovoru, byl rozhovorem inspirován (na některých inspiracích do budoucna se i neshodneme) a zároveň do rozhovoru zařazuji některé nové informace, které jsem získala. 

Kromě toho i propad do reality, kde to vím, jen si nechci připustit. "Neříkám Vám přece nic, do byste Vy nevěděla..." řekl občas pan doktor. 

Pracuje proti sobě několik sil, nám již známých:

a)  moderní technologie umožňující snadné pašeráctví lidí za nereálnými sny nebo do komunit, kde se ztratí,

b) důsledky klimatické změny,

c) důsledky vměšování se na blízký východ a vnášení tam násilím demokracii a západní způsob žití, na který nejsou nejen zvyklí, ale o který dokonce ani nestojí (což je mimo jiné i otázka Ruska) - to jen v médiích se to tak prezentuje. Lidé, kteří tam dlouhá léta jezdí jako experti do různých zemí mluví jinak, stejně tak lidé, kteří odtamtud pochází (a buď si svůj svět přenáší k nám, nebo naopak jako výjimky touží po jiném způsobu života),

d) pocit vinny Německa za druhou světovou válku vedoucí k nerealistické politice, včetně otázky důchodu,

e) naše kolonistická "karma" (Čechů se moc netýká, ale týká se v oblasti využívání pohonných hmot a plastů atd.),

f) to, co připisujeme islámu (násilí), vychází ponejvíce z osobních frustrací, střetu kultur než z výkladu náboženského. Na druhou stranu podléháme iluzi multikulturalismu. 

To, co si nutně musíme odžít, s tím nic neuděláme. Nemáme šanci získat relevantní zprávy ze zahraničí (většinu získáváme přes zahraniční agentury obchodující se zbraněmi apod.), nemáme možnost se dozvědět, co je vlastně Al-kalida (v roce 2001 -20019, nikoliv ve smyslu osmdesátých let), kolik jich je (zda to nebyli jen jednotliví šílenci, kterým se podařilo unést letadlo a nabořit Dvojčata). Nemáme šanci se dozvědět, zda

a) další velké operace v Afghánistánu sloužily jako satisfakce pro americké obyvatelstvo, aby nepadla vláda po tak velkém průšvihu, kdy nezvládli preventovat útok nepříliš organizovaných jednotlivců z Afghánistánu, 

b) nedozvíme se, zda V7 padla také požárem, nebo byla zlikvidovaná,

c) co je konkrétním strategickým cílem dosáhnout v Afghánistánu nebo zda je i tak nemožné útoky jednotlivců (nějak drobně organizovaných) v rámci únosů letadel z jakékoliv země preventovat a tak je třeba alespoň budit zdání ochrany státu zahraniční misí. Nedozvíme se o Al-kaidě nic, protože vše je tajné.  Nedozvíme se, jaký zcela konkrétní smysl za zcela konkrétní peníze mají naše operaci v Afghánistánu. 

Ale o tom, kde si přiděláme další problémy jako občané (tj. mimo složitou zahraniční politiku) v rámci

a) občanského soužití,

b) komunikaci s policií a pravomocí policie a její proaktivnosti, 

c) tvorby našich zákonů

d) vzdělávání ve školách

e) rezistence vůči vydírání (i neziskovkami), 

to je už na nás. 

Vrací se mi obraz z letošního silvestra. https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=694256. Papež Silvestr byl tím, kdo ukončil pronásledování křesťanů. Mimo jiné. Jak to je dnes? Jak to vypadalo v ulicích Prahy? Jak se slavilo? Oslava konce jednoho roku a očekávání dalšího roku s nadějí, že bude minimálně tak dobrý (v dobrých časech) nebo lepší (v časech zlých) patří k tradicím i České republiky. Zpívá se, směje se, žertuje, hrají legrační hry. Bilancuje. Vážně i humorně. Zajde se také na mši (někteří). Jak to vypadalo ve vnitřní Praze? Docela slušná schizofrenie:Po ulicích už od pěti hodin (tj. nejde o dobu večerní - tam vím, že v Praze být nemám) lítalo tolik petard dělající jen obrovské rány s cílem někoho vyděsit (tj. nikoliv světlice), že Praha připomínala jedno bojiště a to i v zapadlejších uličkách. Tmaví, Rusové a další východoevropané, nikdo nemluvil (resp. neřval) až na drobné výjimky česky. Podivné (nikoliv bezdomovecké) agresivní existence na každém rohu. Pocit nadvlády nad městem. To nebyl byť hlučnější ohňostroj. To byl bordel a agrese. Nikde žádný policista, kterého bych požádala o asistenci, abych některými místy (šla jsem z výstavy betlémů na mši - jak symbolické) mohla bezpečně projít. Mezitím chodili další lidé, kteří se snažili situaci ignorovat, většinou cizinci. Co udělám příští rok? Pošlu tyto informace na policii ČR, zavolám na ministerstvo, magistrát Prahy (tam zašlu ještě teď) a jsem zvědavá, co budou dělat. Proč má být silvestr dnem ne-bezpečí místo dne oslav? Proč nejsou policisté ochotni preventovat situace, ale řešit až tragické situace v situaci, kdy Praha připomíná válečné bojiště? Vždyť nejde o žádné zatýkání, pokuty, ale domluvu, komunikaci veřejného činitele. Tam, kde mě chybí jazyková vybavenost i vesta.Navrhuji tedy posílení policejních hlídek o silvestru a také jejich preventivní proaktivnost. Navrhuji zákaz pozemních petard ve vnitřních částech Prahy.  Jak tuto situaci vnímáte Vy? Co je pro vás důležité ve vnitřní Praze a dalších velkých městech? 

Léta jsem byla zvyklá jezdit na Silvestra do přírody, teď tu možnost neměla. Navíc i v rámci zdravotní rodinné situace...může být, že prostě pro normální lidi je Praha v den Silvestra už celý den nedostupná (nemá smysl, aby kostely vypisovaly mše - také tam, kam jsem šla, byla mše zrušená, nemá smysl cokoliv veselého plánovat na ulici, protože ulice je jedna velká bitva) a nikomu kromě mě to nevadí, každopádně právě tímto článkem tu otázku pokládám. A kladu v té souvislosti i další otázky, abychom si uvědomili, kde to jsou provázané fenomény (silvestr) a kde si dát pozor na vyklízení pole každopádně. 

Druhá věc, která mi nedá spát je predikce pana doktora arabisty, který ač není pro míchání kultur také, právě proto, že má zkušenosti jak ze světa, tak z historie. Předpovídá České republice jako pravděpodobnější scénář sice pomalejší, ale také salámovou metodu ukrajování našeho pokojného a našeho kulturního (bohužel už jen v určitém procentu v rámci superkonzumní společnosti) života kulturou muslimskou právě proto, že oni o svoji kulturu stojí. My ne. My nemáme ty policajte v ulicích pro pokojné - i třeba bujaré svátky. My připouštíme (byť naštěstí ne moc a vystřízlivěli jsme) vydírání neziskovkami v rámci lidských pseudopráv nejen v rámci cizinců. Je na nás, kolik koleček si necháme odkrojit, zde si dovoluji být - potřebuji být- na rozdíl od pana doktora větší optimista, věřit v nás a naše možnosti a i inspirovat k občanskému jednání (což rozhodně není nenávist k islámu, to s tím nemá co dělat - jde o naše hranice). 

To, kde bych řvala na plné pecky, by byla otázka pseudokorektnosti, kdyby tak jako v západní Evropě přišli nějací muslimové s tím, že se zruší svátky na ulici (Vánoční hry, výzdoba) či slavení Vánoc, Velikonoc, Dušiček, sv. Martina apod. ve školách a ředitelé a radní to preventivně akceptovali, aby neměli problémy. Tyto svátky nemají za cíl přivést děti ke křesťanství, ale na tradičně žitých příbězích ukázat ctnosti: Kardinální u Ježíše, Martinovo podělení se o plášť apod. Nejen ve výuce, ale ve vlastní aktivitě na to navazující. Ptala jsem se politiků, zda mi za svoji stranu mohou garantovat, že jim i za padesát let o to půjde a jediní, kdo mi to potvrdil (a kdo to také v rámci politiky denního dne a v médiích řeší) byli pochopitelně Lidovci. Ale křesťanská komunita - to je málo. Stojíte o to i vy další? Nebo by vám nevadilo, kdybychom se neměli o co opřít a i nám muslimové určovali, že se Vánoční trhy musí jmenovat "zimní"  a nesmí tam hrát koledy? Nesmí být žádný vánoční strom na náměstí?  Stojí vám to za to toto preventovat již teď u současných politiků zprávou pro ně? 

Když jsem měla možnost mluvit s lidmi z neziskovek v rámci integrace Afgánců apod., nikdo mi nesdělil, že se jim to daří. Buď byly odpovědi "snažíme se tím a tím a uvidíme" nebo "nedaří se nám". To dokonce připouštěl i právník více neziskovek pro integraci. Dokonce sám se mě ptal na integrovatelnost Rusů, neboť jsou překvapeni, že i tam jsou problémy (snad řešitelné? Také se nechtějí učit jazyk atd.). Jinak programy v rámci škol na výuku jazyků příbuzných jsou kvalitní, někdy se daří učit i děti se vzdálenými jazyky. Funguje meta. Přesto aby Vietnamci, Mongolové atd. skutečně mluvili česky (po čase rozumí), to se nevede vždy.  Romové? Již v roce 2015 jsem psala, že nejen moje zkušenosti hlásí pat. Vzdávám se. Nemám šanci. Neumím. I když mohou se mnou děti trávit i část odpolední. Ti milí jsou šťavnatí a pro muzicírování (ale ne bůhvíjak vytrénované a použitelné v rámci kapely) inspirativní, i v humoru a vztahu k rodině. Ti z problematických rodin nebudu ani raději vyprávět. Sever Čech? Pořád se mluví o tom, co je potřeba...ale osobně jsem měla cikánka i na doučování!!...bez šance....jsou prostě jinde. Kdybychom je dokázali motivovat k většímu hudebnímu cvičení (ty pilnější), výjimky se učí tak jak tak v rámci všemožné pomoci (a pak jdou jako hvězdy romského světa studovat) a někteří mohli jít naopak dříve do praxe...prostě do práce v kombinaci se školou,ale to náš systém neumožňuje. Jaký na to máte pohled? Jaké máte zkušenosti? Snaha o integraci musí být vždy, aby preventovala nejhorší věci. Ale měla by podle mě být realistická. A právě proto i si vědoma, že míchání kultur není nikdy cestou, cizinci jako koření obohacením (v množství podle jejich možnosti soužití s námi), ale nemá být masovějším mícháním zvláště vzdálených kultur. Jak to vnímáte vy? 

Jaké zcela konkrétní společenské aktivity v rámci globální situace pohybu obyvatel a i v rámci soužití tady v Čechách, které vedou k výsledkům činíte? Které aktivity vedete, které mají smysl, ale narážejí na neochotu legislativní nebo jen neochotu policistů, městských zastupitelů?  

Alena Kulhavá