Co skutečně aktivně si vzít z Novoročních projevů politiků?

Kromě prvoplánových inspirací lze i číst mezi řádky a lze ze všech projevů (i kontra) aktivně jednat ve svém životě, v diskusi s blízkými i v občanském životě.

Nebudu rozebírat, co v projevech chybí, co se mi nelíbí, ani řešit neuvěřitelné chucpe a osobní zájmy dvou projevů. Věřím, že umíte číst v projevech mezi řádky. Chci se soustředit na to, co z nich můžeme pozitivně žít. Vypisuji to nezávisle na tom, jak vnímám řečníky a jaký vztah a pohled a ně mám. A jen doplňuji fakta, aby nedošlo ke zkreslení vědy a faktů a skutečných témat. Píši to kurzívou.

Někteří lidé říkají, že v Novoročním projevu nepotřebují nějaké „moralizování“. Tomu rozumím. Ale Novoroční projev také není předvolební agitace, ani tisková konference. Býval a je krásné, když je právě inspirací a osobnostní invencí klíčových osobností naší republiky. Tak jako s tím začal Václav Havel. Může jiný namítnout „to ať dělá prezident, nemusí to dělat premiér ani předseda poslanecké sněmovny“. Ano v demokratickém státě mohou dělat cokoliv a to podtrhuji. To je princip demokracie, který se klene nad obsahem tohoto článku. Tento článek se zabývá tím, co si nejen dnešní moudří politologové, psychologové, kulturní osobnosti, politici a osobnosti ČR uvědomují: Evropě a tím spíše některým zemím chybí hodnotové ukotvení a hodnotové směřování. Jiří Horáček, ředitel Národního ústavu duševního zdraví před pár dny v rozhovoru České televize řekl:“ Přestali jsme se ptát, kam by měla směřovat naše společnosti. O čem je naše snažení. Když na to rezignujeme, zbude v podstatě jediná věc – a to obrana té společnosti – a to je nacionalismus“. Člověk je Člověkem když...., ve chvíli, kdy na to rezignuje, hroutí se společnost (kultura) a lidé se stávají duševně nemocnými (včetně mladých). To věděl Platon, Ježíš, Frankl, náš Jan Patočka a nejde o náboženství, je to čistě člověčí záležitost.

PROJEV PETRA PAVLA

1) Akcentoval to dobré v nás: Proč připomenout to, co vše umíme? Má smysl

a) NAVAZOVAT na to dobré, co tvoříme a nepropadat skepsi.

b) Má smysl připomenout i to, co zvládají mladí. Čtu knihu od Erik Tabery „ Česká cesta od Masaryka po Babiše“ (a nejde teď o Babiše, jde o naši společnost) , kde je jako bych přes kopírák četla to, o čem mluví pan prezident...o té české malosti...už od první republiky...potom po druhé světové válce...Pavel Špatenka popisoval ve svém předvánočním postu naši dětinskost vůči politikům a politice...Petr Pavel podobně:

c) Nelze čekat pozitivní tvorbu od politiků, konflikty jsou základem politiky (byť bohužel nejnižší formou, pokud jsou určité kategorie a v určité úrovně). Je to střet toho „které zákony prosadit“. Je dobré, že pan prezident ale zároveň i vznesl kritiku vůči VŠEM politikům VŠECH POLITICKÝCH STRAN „spor je tou nejjednodušší cestou, jak zaujmout“. V té náznakové nemoralizující faktické větě je už pozitivní obsah: inspirace opakem...

d) Petr Pavel připomněl, že hodnoty, které vyznáváme, jsou z větší části společné a má smysl to společné hledat a pěstovat . Je to sice jakoby „banální“, ale v celém kontextu projevu...v reálu spolu nemluví lidé kvůli detailním rozdílům pohledu na Ukrajinu či nedostatku informací, kvůli dílčím věcem v kritice politiky apod.

e) Jsem tak ráda, že pan prezident vzpomněl celé spektrum občanské společnosti včetně neziskovek: Jejich pošpinění před volbami bylo tak bolavé: Šimon Pánek skvěle vypočítal, jak neziskovky ušetří státu cca sto miliard. Jak to? Kromě toho, že propojují ty, o které se starají s celými rodinami, školami, propojují je i s dárci. A šetří se i na tom, že platy v neziskovkách jsou podprůměrné, ještě pod tabulkovými platy státu. Neziskovky také vychovávají pracovníky pro stát i do soukromých praxí (sociální pracovníky, psychology, ekonomy, podnikatele apod.). Až jsem se skoro zastyděla u věty pana prezidenta, když popisoval jasné občanské aktivity jako jsou slavnosti, setkání lidí, svátky, sportovní setkání apod.: „To jsou věci, které stát dobře neudělá a udělat neumí“. Co to je stát? Stát jsme my. Toto jsou ryze občanské aktivity a už tak žijeme v hodně sociálním státě (když se podíváme do historie). Byť vždy je co zlepšovat (jsou zde lidé, kterým se ne vlastní vinou nežije dobře).

f) Inspirace šikovnými mladými (péče o ostatní i vynálezci) pro druhé mladé i pro skeptické staré.

g) V rovnováze v pěstování zdraví a štěstí jde s manželkou vlastním příkladem.

PROJEV ANDREJE BABIŠE

a) Připomenutí šikovných lidí a i naší odolnosti.

b) Připomenutí našich šikovných firem.

Na závěr po citátu Erasma Roterdamského (se kterou souzním) řekl větu „spravedlivý a udržitelný mír je povinnost vůči našim dětem a jejich budoucnosti“.

Je to skvělá teoretická věta, pod kterou se podepisuji, jen zatím nikdo netuší, jak právě všech slov ve větě dosáhnout. Přeji všem politikům světa, aby kladli důraz na všechna slova té věty a podařilo se jim najít řešení v konfliktech: Tím spíše ve válce na Ukrajině blízko nás: V zemi našich evropských blízkých bratří, kteří nám staví domy, léčí nemocné atd.

PROJEV TOMIA OKAMURY

a) V jakékoliv době nepomůže panika a pocit totální tragédie.

Moje doplnění: a) Nemálo nákaz současnosti je smrtelných a výrobu ATB jsme ze Slovenska přestěhovali do Číny a celý svět řeší rezistenci. b) Štěstí nerovná se bezchrarakternost. I v Bibli je psáno říkat „ano, ano, ne, ne.“ c) Množství skleníkových plynů (zejména oxidu uhličitého a methanu) přímo určuje teplotu na naší Zemi. V současné době umírá mnoho tropického hmyzu (a důsledky si dokážete domyslet v celém potravním řetězci a opylování), umírají koráli, které tvoří základní ekosystémy v moři. Od začátku průmyslové revoluce se exponenciálně (čistá kauzalita krásně vidět v grafech) oteplila planeta o 1,3°C. Do 1,5°C je to zvládnutelné, i když zahyne řada krásných druhů živočichů (což e škoda) a lidé trpí hladem a bídou. Při oteplení na 1,5°C dojde ke katastrofám, ale ne ke globálnímu kolapsu. Na tu hranu míříme velmi rychle. Při oteplení o 2°C už nastává kolaps ekosystémů. Rok před otevřením klimatického tématu jsem už mluvila a diskutovala s hosty o nutnosti „řešit klima chytře“, aby neohrozilo naši ekonomiku a vedlo k chytrému technologickému rozvoji i morálnímu posunu (což souvisí i se skutečným štěstím). Je třeba i vycházet z reálné uhlíkové kalkulačky a propojit chytře více témat (téma včetně glokalizace tam, kde to dává smysl). Marian Jurečka, Richard Brabec a i Petr Hladík, Martin Kupka a další (až na výjimky) měli „všech pět pohromadě“ a současná vláda na to naváže. d) téma ropy a zemního plynu je téma ekonomické i charakterní a dá se propojit obojí dohromady (současná vláda posunula a čekám další chytrá dílčí řešení i od nastupující vlády).

b) Věřím, že vás zarazila věta „Věřím, že naše vláda bude pragmatická a bude jednat pouze tak, aby to přinášelo prospěch naší republice, našim občanům, našim firmám“. Souzním s tezí „Nemůžeme spasit celou planetu.“ Otevřel znovu téma, kdo by měl co financovat: Důchody, zdravotně postižené, pomoc válkou napadené zemi, která je v situaci, jako my v druhé světové válce, kdy neexistovalo NATO.

Zde to není snadné, protože někteří naši občané se skutečně nacházejí v nouzi a tak se nabízí otázka, co by měl financovat stát: Kromě obrany (kde se otevírá v současné době řada otázek) kolik peněz by měl vydávat stát na pomoc lidem v nouzi v ČR a kde naopak vést lidi k samostatnosti (téma příliš sociálního státu, který místy už rezignoval na hodnoty či nutnost vývoje a individuální odpovědnosti. Co financovat z veřejných sbírek a co ze státu (zrovna přímý nákup zbraní, zdravotnického materiálu z ruky do ruky lze někdy i lépe – transparentněji ze sbírek, ale živobytí vojáků už ne). Téma iniciativy „všimni si svého souseda“, téma „sociální výpomoci v rodinách“, která je pro většinu světa samozřejmostí a kde třeba i Lucie Výborná popisuje své zážitky z Asie, kdy brečela dojetím nad lidskostí a přirozenými hlubšími vztahy mezi lidmi....

c) Přiznal, že jsou stranou „spodiny“, kam ale osobně nepočítám ani kuchařka a ani uklízečky a už vůbec ne zemědělce, studenty apod.. Paní uklízečka naší školy (se kterou mám větší kontakt) je tak krásný a hodnotově orientovaný člověk i když by si zasloužila více peněz (a to je téma konstantní pro vlády). Nejde o to, že by chutí neměli mit zastání, ale mělo by to být konstruktivní. Pokud pracně reviduje a změní sociální dávky a ekonomiku tak, abychom se měli lépe bez ničení charakteru (téma rovnováhy), budu jen ráda. Zatím s ním mám ale v rámci migrace jiné zkušenosti, viz komentář.

d) Otevřel téma nutnosti transformace EU: Souhlasím s některými odborníky, že v současné době by bylo třeba akcentovat diskuse mezi Radou EU, tj. premiéry a ministry daných zemí. Jmenovaní úředníci (což je Evropská komise) nemohou mít tak velkou odpovědnost, byť jako vyrovnávací instituce vůči voleným politikům (podobně jako NERV vůči vládě) mají svůj smysl.

d) Připomněl důležitost ratingového hodnocení republiky, které je někdy důležitější, než růst HDP. Jen zcela lhal, protože i přes vysokou inflaci před pár lety naše hodnocení zůstalo na stejné hodnotě a už to kometovalo mnoho ekonomů i novinářů.

Do ratingového hodnocení se promítá i solidnost vlády a to i v zahraniční politice. Velmi se tam promítá snaha snižovat schodek rozpočtu, tj. pro tuto vládu je klíčové nenavyšovat schodek. Pro nás občany to znamená „vědomí odpovědnosti osobní i v občanské komunikaci se současnou vládou“.

Otevírám k tomuto diskusi a opět PROSÍM O VĚCNOU DISKUSI K TÉMATU. ZEJMÉNA V OTÁZCE INSPIRACE PRO NÁS OBČANY do roku 2026. S vědomím, že je to téma dosti osobní a proto se můžeme lišit, byť jak říkal Petr Pavel „v základních hodnotách takové rozdíly nejsou“. Ale pro konkrétní hodnot v situacích a pro návrhy řešení popisuje psycholog Pavel Špatenka (znal už Freud, Jung atd.) systém podvědomí, kde je naše vnímání z 90% ovlivněno tím, co jsme prožili a kde máme různé vnitřní obranné systémy, které nám brání vidět i leckdy nepohodlnou „pravdu“, resp. ji poctivě ji vyhmatávat. Tím spíše buďme tohto si vědomi a v diskusi k sobě laskaví a tolerantní. Každý, včetně mě, máme svá slepá a citlivá místa. To nás dělá lidmi a o tom je „lidské společenství“.

Jedna věc je „vydestilovat ze všech tří projevů inspirace pro nás do života“, druhá věc je pozastavení se nad tím, co překročilo v mnoha věcech vše myslitelné a k tomu přikládám komentář Jindřicha Šídla, jen jako připomínku, kontrapunkt k mému článku. Nemyslím si, že je Tomio Okamura „agent“ Ruska, rusofilec (primárně). Pokud to někdo říká, prohlubuje nepochopení jeho motivů: Vždy mu šlo o získání politických a ekonomických bodů a vše je pro něj obchod (a to faktický i politický) na prvním, druhém i stém místě a je ochoten říci prakticky cokoliv. Ano, téma chutých v určitých krajích a v určitých profesích je téma. A je třeba ho řešit. Celý můj článek je právě střet dvou světů: Hodnotového těch, kteří se mají jakž takž dobře a těch chudých nebo soucítící primárně s našimi chudými. A rozplést to bude úkolem této vlády (a opozice), doufám. Ale i nás.

Alena Kulhavá

V Událostech komentářích k tomu systematicky i Ondra Leinert, můj soused a kamarád: https://www.ceskatelevize.cz/.../1096898.../226411000370105/