Byli jsme zneužiti USA v tématu Ukrajina k nerespekrování Kissingera

a jeho poznatků o nutné mocenské rovnováze mocností? Jaká práva má Ukrajina? Co dál? Otevírám k tématu i diskusi.

V předchozím článku rozepisuji šířeji historii a motivy Ruska a to je přesně to, co zde dělat nechci.

Chci se čistě zaměřit na téma mocenské hry USA a Ruska, ...do toho Ukrajina a Evropa.

USA nestavělo na Ukrajině žádné stavby NATO! USA od roku 2025 pomáhalo se stavbou Ukrajinských staveb: škol nemocnic. Občas někde. Právě toto bylo Později Putinem schválně interpretováno jako „příprava základny NATO“, což vůbec nebyla pravda. Putinovi vadil jakýkoliv americký člověk na poli čím dál více prosperující Ukrajiny. Téma závisti (Rusko sice mělo čilý obchod s Evropou, ale i tak se mu nedařilo tak, jak by si lidé v Rusku a Putin představoval). Naopak v roce 2014 se USA z Ukrajiny stáhlo, aby nevytvářelo problémy, aby USA nevytvářelo napětí vůči Rusům!

Rus i tak zareagoval. Anektoval Krym (po pádu Janukovičova režimu, když nechtěl podepsat přístupové dohody do EU).

Rus nastartoval ale také další aktivní kroky: Vstoupil svými „zelenými mužiky“ nejen na Krym, ale i na východu Ukrajiny. Do té doby nebyly pluky Banderovců a Azovu, ty se zorganizovaly právě z příčiny vstupu Ruska na Ukrajinu.

A je jasné, že když zelení mužici – Rusové – ničili Ukrajince, zabíjeli atd., Azov a Banderovci – nejradikálnější křídlo, nejednali v rukavičkách a pro každého z nich, kdo zabil zbytečně jakéhokoliv Rusa, je to těžký hřích. Proč se to dělo? Protože právě ruští vojáci byli maskováni jako civilisté a Ukrajinci nevěděli, k do je Rus-občan Ukrajiny a kdo je Rus-infiltrovaný voják. Popisoval a popisuje to i můj kamarád vysoko postavený voják, který tam jezdil: Ze začátku neuměl ukrajinsky a když se snažil se svojí ruštinou ze základky domluvit, hrozilo, že hned dostane po hubě. Tolik zvěrstva v roce 2014 zvládli Rusové napáchat, že ta pochopitelná nedůvěra a nenávist (toho, komu Rusové přímo v rodině či ve vesnici zabili blízké) byla pochopitelná, byť ji samozřejmě nemůže nikdo schvalovat. Tím spíše, když se jednalo i o nevinné děti a ženy. Ukrajina jako stát byla v těžké situaci, co s tím. Evropa a svět se na ni vykašlal. Všichni doufali, že si to tam „nějak vyřídí“, i když i naši vojáci alarmovali.

Dnes většina odborníků konstatuje, že to byla klíčová chyba:

a) Rus se vyzbrojil (Minsky Merkelové nepomohly)

b) Dnes řada obyvatel Čech nezná tu historii a chápe Putina, tvrdí, že USA chtělo na Krymu stavět svoje základny.

c) Nebyla udělána nějaká jasná dohoda ohledně možného vstupu Ukrajiny do EU a do NATO: V době dobrého vztahu Donalda Trumpa s Vladimírem Putinem Ukrajina nebyla tématem v této rovině.

MĚLA ČI NEMĚLA UKRAJINA NÁROK VŮBEC UVAŽOVAT O VSTUPU DO EU A DO NATO?

To je těžká otázka, na kterou neumím odpovědět: Ukrajinci chtěli a to velmi: Říkalo nám to tolik postupně se do ČR stěhujících Ukrajinců v průběhu let. Proruský Janukovič na to neslyšel. Nebyl svobodným člověkem (spekuluje se, že ani Miloš Zeman a další politici, že byli či jsou vydíráni, ale k tomu nemám podklady).

Rusko se chce cítit jako velmoc a toto byla pro něho červený hadr.

USA nemělo nějaké bohulibé zájmy, je jasné, že sledovalo svůj možný vliv na Ukrajině.

A teď, když je Ukrajiny rozbitá, částečně USA „skoupená“ a částečně by ji Donald Trump hodil přes palubu jako obtížný hmyz, protože potřebuje řešit jiné problém: S Čínou a vnitroamerické, s Mexikem, Venezuelou, přímo v USA atd.

Někteří lidé tvrdí, že dlouhodobě stupňovala Amerika tlak na Rusko...o USA si nedělám iluze, je to také propagandistická velmoc, ale Trump a Putin nebyli v nějakém nežitelném sporu.

Jediná věc, která je diskutabilní je ta, zda měla Evropa a USA rázně zakročit proti jakékoliv úvaze Ukrajiny o vstupu do EU a do NATO. To by možná kvitoval Kissinger? Nevím.

USA by rozhodně nevadilo posunout západ až na Ukrajinu: Naopak rozšíření trhů a vlivů kvitovali. Evropa zcela přirozeně, byť po Řecké situaci velmi ostražitě rozvažovala, zda má uvažovat o možném vstupu Ukrajiny do EU a do NATO. Ukrajina se připravovala od roku 2005 (akční plán pro členství, který se ale vlekl) a v roce 2013 měl Janukovič podepsat asociační dohodu, což na poslední chvíli odmítnul. Rusko vyhrožovalo totální destabilizací Ukrajiny (nejen v cenách za ropu a plyn). To vyvolalo Euromajdan, protože Ukrajinci opravdu chtěli vstup do EU. Ano, více ti západní, ale ti byli také politicky aktivnější. Zda to podpořil i někdo z Evropy a USA a zda tam byli Gruzínští střelci, to je druhá věc (a z tajných vojenských služeb mám informace obecnější, že to není tak jak fake news zmiňují, opět je to ruská propaganda, lživá videa). Každopádně toto nebylo motivem vstupu Ruska na Ukrajinu. Skutečné geopolitické (kromě těch vnitroruských a Putinovských) důvody jsou „asociační dohoda vstupu do EU“ „přibližování se vstupu do NATO“.

Ukrajinci chtěli do EU. V roce 2014 nová vláda podepsala asociační dohodu a docházelo k dalším pozitivním reformám na Ukrajině. Včetně tvorby protikorupčních zákonů. Jak se země vylepšovala popisovali samotní Ukrajinci, ale i odborníci tam jezdivší, vojáci a novináři. Ano, pořád na tom byla hůře než ČR a pořád měla cestu do EU před sebou, ale byla na cestě.

Bohužel řada Čechů to nechce slyšet, protože by ráda viděla Ukrajinu jako totálně zkorumpovaný mordor, který přišel Rus (pro své ruské obyvatelstvo) zachránit. Rádi by, ale současná válka skončila jakkoliv, ale prostě skončila a nemuseli jsme se tím tématem zabývat.

CESTA DO NATO?

Ukrajina se dobrovolně vzdala jaderných zbraní pod slibem, že nikdy Rusko nevstoupí na její území. Od roku 1991 se Ukrajina připravovala na vstup do NATO a Rusko to vědělo. Postupné přirozené kroky. Gorbačov v poslední diskusi s USA zrušil dohodu o tom, že by se NATO nemohlo posunovat na východ. To opět řada lidí nechce slyšet, vytahují staré neplatné dohody.

Německo a Francie byly proti urychlenému vstupu Ukrajiny do NATO (rok 2005-2008). Byť byla Ukrajina a Gruzie pozvána do NATO, nebyly užity praktické kroky a to Rusko vnímalo jako slabost aliance (strach z Ruska), byť se Rusko zároveň vstupu Ukrajiny do NATO obávalo.

V roce 2010 potrdil prezident Janukovič neutralitu Ukrajiny, kterou Ukrajina vyhlásila už v roce 1991.

Kdyby Rus nevstoupil na Krym, mohla by tato neutralita trvat dost možná dodnes.

Tím, že Rus vstoupil na Krym, Ukrajina neutralitu přirozeně zrušila.

V roce 2019 si Ukrajina vstup do NATO zapsala do Ústavy. Ukrajina v letech 2020-2021 přešla do statusu „partner s rozšířenými možnostmi“, což v reálu znamená „pomoc s výcvikem ukrajinského vojska + informační zdroje a technologie“. Nešlo vůbec o žádné přísliby ani kroky přibližující vstup Ukrajiny do NATO, ale naopak kroky, které by mohly pomoci Ukrajině se samostatně bránit Rusku, které od roku 2014 stále agresivněji a chytřeji intervenovalo na Ukrajině.

Samozřejmě i to mohlo být vnímáno Ruskem jako „ohrožení jejich agresivní politiky a chtění udržet Ukrajinu ve sféře vlivu Ruska“.

A zde stojí ta zásadní otázka:

Ukrajina věděla, co chce. Nebyla nikým ovlivňovaná. Je to ze své povahy svobodný stát svobodných občanů (poslechněte si řadu histoiriků, všichni mluví stejně) a povaha Ukrajinců má k Rusům tak daleko jako naše k Arabům. Naopak k Evropě mají Ukrajinci přirozeně blízko. Rus chtěl násilím držet Ukrajinu u sebe.

MĚL NA TO PRÁVO?

MĚLA UKRAJINA SKLAPNOUT PODPADKY A VZDÁT SE SVÉ POVAHY, ROZVOJE A SMÍŘIT SE S ÚDĚLEM PŘÍLEPKU RUSKA?

MĚLI JSME SE NECHAT ZASTRAŠIT? RESPEKTOVAT KISSINGERA?

Nemám na to odpověď.

Jasné je, že jsme věci neměli promyšlené:

- Když jsme chtěli pomoci Ukrajině do EU, měl za tím být i jasný vojenský plán pro případ Ruské intervence.

- Když nastala intervence, měla být v několika dnes potlačena (v návaznosti na předchozí bod).

Ano, po bitvě je každý generál a proto nikoho nekritizuji, jen je to pro nás memento do budoucna.

A co dál?

V tuto chvíli opět rozhoduje Trump s Putinem.

Evropa moc váhu nemá (nebo malou).

Osobně dál podporuji Ukrajince (a na prvním místě Čechy u nás) ve finančních příspěvcích na zdravotnický materiál, energetiku, technické vybavení i nutné zbraně. Obecně akcentuji rozlišování, statečnost i mediální gramotnost. Snažím se vyvracet fake news, komunikovat s lidmi a zároveň se ptát. Protože jednoduché řešení nevidím. Nevyřešíme to ani zde, ale můžeme diskutovat.

CO NAVRHUJETE?

Opět poprosím o pouze VĚCNOU DISKUSI K DANÉMU TÉMATU.

Alena Kulhavá